Hodnocení rizik ekologické újmy - nová zákonná povinnost vztahující se také na zemědělce

Ekologická újma

Počínaje 1. lednem 2012 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 295/2011 Sb. o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění. Jedná se o prováděcí předpis zákona o ekologické újmě č. 167/2008 Sb.

Tento prováděcí předpis stanovuje novou legislativní povinnost, která se vztahuje na 40 – 80 tisíc podnikatelských subjektů. Jedná se o provozovatele 15 provozních činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu, s nimiž se spojuje objektivní odpovědnost za ekologickou újmu vyvolanou samotnou povahou takové provozní činnosti, tedy bez ohledu na porušení právního předpisu.

Největší počet subjektů je v oblasti zemědělství. Jedná se o provozovatele, kteří zacházejí se závadnými látkami a s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky. Údaje o počtu subjektů nejsou přesné z toho důvodu, že jejich evidence je rozdrobena ve statistikách mnoha necentralizovaných organizací, některé údaje se navíc mohou překrývat, protože provozovatelé mohou často vykonávat několik vyjmenovaných činností. Mezi vyjmenované činnosti patří také vypouštění odpadních vod a povolení k čerpání vod.

Za ekologickou újmu se považuje jen taková újma, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tj. chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu.

Hodnocení rizik ekologické újmy

Hodnocení rizika vzniku ekologické újmy provádí provozovatel pro každé místo provozní činnosti a pro každou provozní činnost zvlášť (až na výjimky). Hodnocení je prováděno ve dvou stupních:

• Základní hodnocení rizik – indikativní zhodnocení zranitelnosti životního prostředí. V případě, že celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika je vyšší než 50, provádí příslušný provozovatel druhý stupeň hodnocení rizik.
• Podrobné hodnocení rizik  - rozpracování detailních scénářů vzniku ekologické újmy a jejích důsledků. Výsledkem je finanční vyčíslení nákladů souvisejících s nápravnými a preventivními opatřeními souvisejícími se vznikem ekologické újmy.

Finanční zajištění

Povinnost finančního zajištění se vztahuje na ty provozovatele, kteří na základě podrobného hodnocení rizik dospěli k závěru, že svojí provozní činností mohou způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava a náklady spojené s preventivními opatřeními přesáhnou částku 20 mil. Kč.

Výjimky (EMAS, ČSN EN ISO 14000)

Provozovatel registrovaný v Programu EMAS nebo provozovatel, který má certifikovaný systém ISO 14000 nebo provozovatel, který prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování či získání certifikace, provádí pouze základní hodnocení rizika. Současně se na něj nevztahuje povinnost mít finanční zajištění.

Postup při hodnocení rizik ekologické újmy

Při zpracování hodnocení rizik ekologické újmy, zejména podrobného, není možné obejít se bez mezioborových znalostí, případně bez spolupráce s interními či externími experty na danou oblast. Základními podklady pro zpracování jsou dokumenty, které má provozovatel k dispozici na základě tzv. složkových či jiných zákonů a dále charakteristika lokality, kde činnost provádí. Při hodnocení je nutné identifikovat zdroj rizika, stanovit expoziční cesty, identifikovat potenciální exponované populace/předmět ochrany, stanovit expozice, způsob provedení preventivních a nápravných opatření včetně vyčíslení jejich nákladů. Odborné nároky na hodnocení rizik jsou velmi vysoké a hodnocení je vhodné svěřit odborné firmě.

Společnost TÜV SÜD Czech zajišťuje komplexní služby v této oblasti počínaje zpracováním základního a podrobného hodnocení rizik ekologické újmy, zpracování havarijních plánů až po zajištění komunikace s orgány státní správy a informační servis pro získání dotací na investiční opatření eliminující dopady na životní prostředí.

Na závěr jen krátké připomenutí: Hodnocení rizik musí být zpracováno nejpozději do konce roku 2012.

Soňa Hykyšová