Zájem o českou husu roste s boomem svatomartinského vína

Zhruba o 50.000 housat se letos bude starat Rybářství Nové Hrady na farmě v Byňově. Desítka zaměstnanců pečuje o jediný šlechtitelský chov hus v Česku s více než třicetiletou tradicí. Některá z housat jsou určena pro rozmnožovací chovy. Zároveň tam chovají husy na výkrm. Chovné hejno se podařilo po letech útlumu rozšířit, zájem o českou husu roste s boomem svatomartinského vína a cenami masa. Na investice si ale chov nevydělá, řekl dnes ČTK ředitel rybářství Lubomír Zvonař.    

Novohradské husy mají vysokou kvalitu masa a peří. Na 2000 hus z Byňova vykrmených pšenicí a trávou končí o svatomartinském posvícení na pekáčích. Jezdí si tam pro ně Češi i Rakušané. Protože v Česku není provoz na porážku vodní drůbeže, část hus z Byňova skončí v masokombinátech na Slovensku, do Čech se dovážejí husy z Polska a Maďarska.    

Haly v Byňově teď zaplnily tisíce housat, další se podle vedoucí střediska Naděždy Hrvolové líhnou až do června, v červenci se poslední housata rozvezou k rybníkům. Koloběh rozmnožování začíná po Vánocích, kdy se husy začínají krmit speciální směsí, začátkem března je připravena první násada a kolem Velikonoc se líhnou první housata.    

Snesená vejce se vybírají z hnízd. Houseři i husy snášku brání, štípnutí i plácnutí křídlem zabolí. Dezinfikovaná a označená vejce se uloží do chladírny, kde jsou asi týden v teplotě kolem sedmi stupňů Celsia, pak se vozíky s vejci na měsíc převezou do předlíhní a poslední tři dny do líhní. Po vylíhnutí se přesouvají do odchoven s elektrickými kvočnami.    

"Základem šlechtitelského chovu je pět čistých linií. Vylíhlá housata se sexují (označují pohlaví) a značkují, zhruba po dvou měsících se hodnotí a na podzim selektují. Nejlepší jedince, kteří zůstanou v chovných hejnech, vybere počítač. Chovné hejno teď tvoří 3600 hus a 1200 houserů," uvedl ředitel. Zatímco dříve bylo v Česku 23 rozmnožovacích závodů, dnes zbyly dva, takže šlechtitelé chovný materiál rozprodávají na výkrm. Rozmnožovací chovy by se měly omlazovat každé čtyři roky.    

Po 14 dnech až třech týdnech po vylíhnutí je část housat odvezena k rybníkům. Kejhání šestisethlavých hejn se nese do širokého okolí celkem pěti rybníků. "Dříve se líhlo i 120.000 housat a hejna bývala tisícová. Na chov nás bylo třicet, teď deset," konstatovala Hrvolová. O housata je podle ní stále zájem, ale chov není po zdražení energií a krmiv rentabilní.    

Na šlechtění dostává rybářství ročně více než dvoumilionovou dotaci, náklady ale nepokryje. Aby jediný šlechtitelský chov nebyl zrušen, dotuje ho rybářství z chovu ryb. Chov hus si vydělá na energie, krmiva a mzdy. Na investice do líhní a odchoven housat nejsou peníze, postaveny byly před 40 lety.    

Za posledních sedm let rybářství do chovu hus investovalo zhruba sedm milionů korun. Opraveny byly haly u rybníků a všechny odchovné plochy byly oploceny, aby se minimalizovaly ztráty, které společnosti působí lišky a zloději. Nová hala přijde na pět milionů korun.