Zemědělství na sever Evropy putovalo v době kamenné ze Středomoří

Zemědělství se po Evropě šířilo v době kamenné, a to se skupinami migrujícími z jižních oblastí kontinentu. K tomuto závěru dospěli vědci po prozkoumání kosterních ostatků starých 5000 let, které byly nalezeny ve Švédsku. Výsledky studie otiskl v pátečním čísle vědecký časopis Science.    

Většina odborníků se shoduje, že zemědělství se zrodilo zhruba před 11.000 lety na Blízkém východě, v oblasti takzvaného úrodného půlměsíce. O pár tisíc let později dosáhlo jihu Evropy a nakonec se rozšířilo na celý kontinent.    

Migranti ze středomořské pánve kmenům lovců-sběračů na severu Evropy přinesli nejen znalosti obdělávání půdy a chovu dobytka, ale také se s kočovnými skupinami mísili a vytvořili tak genetický základ moderních evropských populací.    

Porovnávané kosti pocházely od tří lovců-sběračů, kteří byli pohřbeni na ostrově Gotland jižně od Stockholmu, a farmáře pohřbeného na pevnině v místě vzdáleném od ostrova asi 400 kilometrů na území dnešního Švédska, vysvětlil Pontus Skoglund z univerzity ve švédské Uppsale. Obě kultury žily v oblasti vedle sebe nejméně tisíc let.    

DNA zkoumaného zemědělce se blížila DNA středomořským národům jako jsou Kypřané nebo Řekové. Naopak DNA lovců-sběračů je bližším seveřanům, například Finům.    

"Když dáme genetické výsledky do archeologického kontextu, lze dobře vysledovat migraci zemědělců doby kamenné z jihu Evropy na sever, a to přes celý kontinent," upozornil vedoucí výzkumu Skoglund. Nejjednodušší vysvětlení je, že prehistoričtí zemědělci zahájili cestu v jižní Evropě a na sever Evropy putovali po mnoho generací.    

"Tyto migrační přesuny skončily o 5000 let později tím, co bychom mohli nazvat genetickým smísením obou skupin v dnešní evropskou populaci," dodal Skoglund.