Živnostníky či farmáře čeká papírování. Kvůli dotacím

Jste živnostník, zemědělec nebo majitel firmy? 
A používáte někdy dotace? Pak byste asi měli zbystřit. Už více než měsíc platí v Česku přísnější zákon o veřejných zakázkách.

Nově třeba zavádí, že jsou zakázány téměř jakékoliv losovačky, soutěžit se musejí nákupy zboží a služeb už nad milion korun a zveřejňovat na internetu se musejí všechny zakázky nad půl milionu korun.

Jenže přísné podmínky platí nejenom pro státní a veřejné instituce, ale také pro soukromníky, a to vždy pokud dostanou aspoň padesátiprocentní dotaci z veřejných zdrojů. Upozorňují na to právníci, podle nichž se při mediální debatě o novém zákoně na soukromníky úplně zapomnělo.

Nejde přitom o žádnou drobnost. Kdo nesplní podmínky dané zákonem, v lepším případě musí dotaci „jen" vrátit.

„V horším případě již vyplacenou dotaci bude muset vrátit i s penále, které může dosáhnout stejné výše jako vracená dotace. A dále může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který vykonává dohled nad dodržováním zákona, uložit pokutu pro nedodržení zákonného postupu, a to až do výše 10 procent z ceny zakázky, nebo pokutu do výše 20 milionů korun," upozorňuje právnička Tatiana Jirásková z advokátní kanceláře Svejkovský, Kabelková & spol.

A jak poznat, že přísné podmínky zákona musím plnit? Zákon hovoří o takzvaném dotovaném zadavateli.

„Tím je jakýkoliv subjekt, tedy fyzická osoba nebo soukromá právnická osoba, která v určitou chvíli používá na nákup zboží, služeb nebo na stavební práce peníze z veřejných zdrojů v objemu nad 
50 procent. Pokud tedy zemědělec plánuje nákup traktoru za 1 000 000 Kč s grantovou podporou aspoň ve výši 500 001 Kč, bude muset při jeho nákupu použít pravidla pro zadávání veřejných zakázek, kterými se řídí veřejné instituce," vysvětluje Tatiana Jirásková.

I v tomto případě platí známá podmínka, že soutěžit se musí dodávky a služby nad milion korun, v případě staveb je hranice od tří milionů výše. Soukromník, který se chce administrativní mašinerii vyhnout, má jedinou šanci: čerpat jen dotaci do padesáti procent hodnoty zakázky.

„Za peníze z veřejných zdrojů je přitom považována jakákoliv dotace nebo grant pocházející ze státního rozpočtu nebo rozpočtu samospráv nebo z peněz EU. Jedná se např. o dotace na zateplení z projektu Zelená úsporám, dále o dotace z různých operačních programů na podporu podnikání, zaměstnanosti, zemědělské činnosti nebo i rybářství," doplňuje advokátka.

To, že i soukromníci neberou nový zákon na lehkou váhu, potvrzuje i Svaz průmyslu a dopravy. „Svaz pořádá školení právě ohledně novely a zájem o informace je poměrně vysoký," potvrzuje mluvčí Milan Mostýn.

V posledních letech se v ČR ročně ve veřejných zakázkách protočilo zpravidla kolem 600 miliard korun, loni však tato částka klesla o sto miliard.

„V letech 2010 až 2011 je již jednoznačně možné sledovat dopady úsporných opatření vlády," připouští mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. Nejvíce přitom klesají stavební zakázky.

Okruh stál miliardy navíc

Že je s veřejnými zakázkami často problém, se ukázalo naposledy včera, kdy Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) dokončil kontrolu financování dálničního okruhu kolem Prahy. Výsledek? Podle NKÚ se utratily miliardy navíc kvůli různým vícepracím či výkupu pozemků. V letech 2005 až 2011 se v rozporu se zákonem použilo 5,7 miliardy korun. NKÚ proto podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Do Ředitelství silnic a dálnic také zamíří kontrola z finančního úřadu.