Le Monde: Indická geneticky modifikovaná bavlna je zklamáním

Klesající produkce, stoupající náklady, nové nemoci: deset let poté, co byla v Indii s velkými nadějemi zavedena geneticky modifikovaná bavlna, která měla podpořit ekonomiku, jsou farmáři hluboce zklamaní jejími výnosy a ptají se, zda to všechno stálo za to, napsal francouzský list Le Monde.

Vláda státu Ándhrapradéš před časem oznámila, že sklizeň za rok 2011 byla mnohem nižší než v roce 2010. A poprvé se také vláda státu Maháráštra a sousedního Madhjapradéše úspěšně soudily s německou semenářskou společností Crop Science o 850.000 eur jménem více než tisícovky farmářů za to, že jim prodaly semena, jež nepřinesla slibovanou sklizeň.

Německá společnost odpovědnost popírá a vinu klade na "špatnou kontrolu produkce a klimatické podmínky". A zvažuje odvolání, aby dosáhla zvrácení rozsudku.

Od roku 2002, kdy byla geneticky modifikovaná bavlna v Indii zavedena, se množství této plodiny zdvojnásobilo a země se stala druhým největším producentem bavlny na světě. Ale "bílá revoluce", jak se tomu říkalo, nyní přináší víc pochybností než nadšení. Aktivisti brojící proti geneticky modifikovaným plodinám (GMO) věří, že velké sklizně z prvních let byly způsobeny lepším klimatem a zavlažovacím systémem. Během posledních šesti let pak průměrná produkce stagnovala, zatímco kultury GM bavlny se více než zčtyřnásobily.V roce 2009 GMO gigant Monsanto poprvé připustil, že jeho varieta bavlny Bollgard ztratila odolnost vůči červům na polích státu Gudžarát v západní Indii. O dva roky později ředitel Ústředního úřadu pro výzkum bavlny (CICR) Kešav Rádž Kranthi varoval před stoupající náchylností GM bavlny vůči bakteriálním infekcím.

"Produktivita v severní Indii se snižuje, jak klesá produkční kapacita semen. Poslední hybridní semena také chytila 'virus kudrnatění listů' a jsou také zranitelnější vůči parazitům, zatímco geneticky nemodifikovaná semena bývala odolnější," uvedla zpráva CICR z května 2011. Kranthi dodal, že geneticky modifikovaná semena také spotřebovávají víc vody a živin, což vede k vyčerpávání půdy a k maximálnímu možnému výnosu je nutné používat hnojiva.

Všechna tato hnojiva, GM semena a insekticidy jsou drahé: farmáři si musejí půjčovat peníze od místních lichvářů, anebo přímo od svých dodavatelů semen a hnojiv. Sebemenší pokles v kvalitě bavlny nebo špatné počasí mohou vést k tragédii. V roce 2006 v oblasti Vidarbha spáchaly tisíce farmářů sebevraždu spolykáním pesticidů, protože pro ně bylo nemožné splácet dluhy.

Geneticky modifikovaná bavlna je novou technologií, která vyžaduje specifické znalosti, aby byla využita co nejlépe. Jedna každá ze 780 odrůd GM bavlny potřebuje odlišný typ půdy a jiná hnojiva. Je třeba zároveň osít i místní semena ve správném poměru, aby se poli vyhýbaly bakterie a hmyz, které si vůči geneticky upraveným semenům postupně pěstují odolnost.

"Malí zemědělci nemají ani potuchu, co si kupují a jak mají GM semena pěstovat. Jejich tradiční znalosti postupně mizí," obává se Sridhar Rádhakrišnan z Koalice za Indii bez GMO.

V případě špatné úrody neexistuje právní krok, kterým by se mohli farmáři domoct kompenzace. "Pro případ, že by se něco zvrtlo a farmáři měli problémy, potřebujeme vytvořit zákony, které přinutí společnosti vyplatit jim náhradu," řekl před časem v parlamentu indický ministr zemědělství Šarad Pavár.

Deset let po zavedení geneticky upravené bavlny místní indická semena prakticky zmizela. Trh s GMO semeny představuje 280 milionů eur. Společnosti slibují vytvoření nových odrůd, které budou odolnější a budou vyžadovat méně vody. Mezitím ale aktivisté proti GMO požadují okamžité moratorium na pěstování geneticky modifikované bavlny v Indii.