Kozí farma otevřená cizincům

Návštěva na statku Žofín, kde se o zvířata starají studenti z celého světa.

Manželé Dvořákovi hospodaří již 18 let v Horním Podluží ve Šluknovském výběžku a koz mají asi 30.

I když je práce mnoho, stálé zaměstnance si nemohou dovolit. Protože však pomocníky potřebují, řeší situaci prostřednictvím dobrovolných brigádníků.

„Už jsme tu měli tři děvčata ze Španělska, dívku z USA, mladé manžele z Polska. Momentálně se k nám chystá dobrovolnice z Kanady a začátkem příštího roku přijede dívka z Německa. Oslovili nás dokonce i z Taiwanu a Ázerbajdžánu. Takový zájem jsme ani nečekali, proto jsme s nimi museli dohodnout pozdější termíny," uvedla majitelka statku Alena Dvořáková. Ta svoji farmu přihlásila do systému známého pod anglickou zkratkou WOOF.

Je to vlastně celosvětová výměnná síť, kde si zejména mladí lidé vyhledávají statky, kde by chtěli pracovat. Registrovaná hospodářství jim odměnou za odvedenou práci poskytují zdarma ubytování a stravu.

„Dobrovolné brigádníky potřebujeme nejen v létě, ale i v únoru a březnu, kdy se rodí kůzlata. Naše kozy mívají často trojčata. Proto je potřeba neustále hlídat, zda jsou všechna mláďata dostatečně sytá a zda je případně není nutné dokrmovat z lahve. Ovšem všechny romantiky upozorňuji, že se musí také chopit vidlí a kydat hnůj," vysvětlila s úsměvem Alena Dvořáková. Kozy se podle ní odvděčí za těžkou dřinu nejen kvalitním mlékem, ale také milou společností.

V žofínském stádu návštěvník zahlédne občas i kozu hnědou, základ však tvoří bílé krátkosrsté plemeno. Zdejší zvířata se navíc vyznačují vysokou užitkovostí, a proto je o kůzlata velký zájem. Chovatelé obdrželi už dvakrát diplom svazu chovatelů za nejlepší chov bílé krátkosrsté kozy v kategorii stád do padesáti kusů.

Dvořákovi prodávají přímo na statku nejen kozí syrovátku a mléko, ale i dva druhy sýrů. „Čerstvé výrobky si kupují lidé z nejširšího okolí. Museli jsme však najít způsob, jak se finančně zabezpečit na zimu, kdy jsou kozy březí a mléko nedávají. Dvě místnosti v chalupě jsme proto upravili na hostinské pokoje a z příjmu za ubytování hradíme provozní náklady v tomto období," říká Alena Dvořáková. Nejčastěji přicházejí rodiny s dětmi.

Za největší problém soukromého hospodaření považuje přebujelou byrokracii: „Člověk pracuje někdy až 20 hodin denně a na papírování nemá čas. Mnohá nařízení navíc postrádají smysl. Například dříve byla povinnost označovat zvířata ušními známkami do 24 hodin po narození."

Mláďata si přitom na známky zvykala jen těžce. Zvířata si škrábala boltce a často si způsobovala infekci. Nebojácná majitelka statku se proto rozhodla proti nařízení zakročit. I na základě jejích protestů se nyní ušní známky připevňují až po půl roce od narození a dříve jen v případě, že zvíře farmu opouští. Sama se ovšem označuje za příznivkyni tetování, které prý zvířatům nepřekáží.

Přísnějším a častějším kontrolám by se naopak spolumajitelka kozího panství nebránila u testování kvality sýrů a dodržování hygieny při výrobě. „Prodává-li někdo sýry špatně připravené, v konečném důsledku poškozuje pověst všech poctivých chovatelů koz. Mám na mysli zejména nevábnou vůni a nedobrou chuť. Vždyť je pak jasné, že takový výrobce nedodržuje ani technologii výroby, ani hygienické předpisy," tvrdí majitelka farmy.

Jak říká, každý, kdo chce vyrábět sýry, by měl projít příslušným kurzem a seznámit se se zákonnou úpravou prodeje ze dvora. A uvádí hned i příklad. Kvalitní kurzy se podle ní konají ve Vyšší odborné škole potravinářské v Kroměříži.

Informace o předpisech týkajících se zpracování mléka na farmě je schopna poskytnout Asociace soukromého zemědělství a Svaz chovatelů ovcí a koz. Důležité je však také účastnit se různých soutěží, kde člověk ochutná výrobky od mnoha farmářů, čímž se naučí rozeznávat kvalitu.

Přestože se Dvořákovým daří, uvažují o tom, že s podnikáním skončí. „Nejsme už nejmladší, takže sil není nazbyt, a děti mají jiné zaměstnání. Navíc nám za dva roky končí nájemní smlouva na pastviny. Po kozách se nám bude jistě stýskat, ale k hospodaření je potřeba přistupovat zodpovědně. To by si měli uvědomit zejména začínající chovatelé. Jak si někdo bez zkušeností může pořídit rovnou celé stádo a pak zjistit, že péči o zvířata nezvládne?" ptá se chovatelka. Míní, že nejlepší je začít s jedním či dvěma zvířaty, vyzkoušet si, co chov obnáší, a pak postupně stádo rozšiřovat.

Podrobnosti o hospodářství naleznete na internetové stránce www.kozifarma-zofin.cz.

BARBORA MOCOVÁ