MZe: Stát by měl mít větší možnost dotovat vybraná odvětví

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce při jednání o budoucnosti Společné zemědělské politiky EU platné od roku 2014 prosazovat v Bruselu větší možnost pomoci vybraným sektorům zemědělství. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zemědělství Martin Hlaváček. V Česku skomírá hlavně živočišná výroba a její propad způsobuje další komplikace i v rostlinné výrobě.

"České zemědělství a související obory nejsou v dobré kondici, až na některé výjimky," uvedl Hlaváček. Kromě neustále klesající živočišné výroby označil náměstek za negativní například stále rostoucí podíl pěstování obilí a řepky na úkor ostatních plodin. Co se týče zahraničního obchodu, vyváží se ze země především suroviny, dováží se však zpracované výrobky.

V současné době je hlavní dotací českých zemědělců jednotná platba na plochu vyplácená na hektar. Ve starých členských státech EU je ale uplatňován flexibilnější systém založený na takzvaných platebních nárocích. Ten by po roce 2014 měly přijmout i noví členové unie včetně ČR. Podle Hlaváčka však není jasné, zda to bude již od začátku nového období, nebo až v jeho průběhu či až na jeho konci kolem roku 2020.

"Já za sebe říkám, že prodloužení jednotné platby nemusí být výhodné," podotkl. Platební nárok totiž podle něj na rozdíl od současného v ČR uplatňovaného modelu umožňuje rozlišení plateb podle charakteru a struktury hospodaření. "Pakliže budete porovnávat míru dotace u vysoce rentabilního pěstování řepky s mírou dotace u mnohem méně rentabilního chovu skotu na mléko, je zřejmé, že mít zcela shodnou dotaci je velmi obtížně opodstatněné," řekl Hlaváček. Zamýšlené změny by měly farmáře například více motivovat k chovu hospodářských zvířat namísto pěstování několika málo plodin.

MZe nyní připravuje nový koncepční materiál, z něhož by měla vycházet politika českého státu v oblastí zemědělství a potravinářství od roku 2014. Kromě chovu hospodářských zvířat Hlaváček za důležitá témata, které má materiál pomoci řešit, již dříve označil problematiku zaměstnanosti na venkově, zvyšování energetické účinnosti či zajištění většího odbytu lokálních potravin na tuzemském trhu. Součástí materiálu má být právě také návrh rozdělování evropských i národních dotací související s nynější reformou Společné zemědělské politiky.

Návrh reformy představila Evropská komise loni v říjnu, české zemědělce ani představitele státu příliš nenadchl. K tomu, aby mohly návrhy komise začít platit, je musí schválit členské státy a Evropský parlament. Podle české vlády některá opatření v návrhu budoucí Společné zemědělské politiky EU jdou proti snahám, aby byla zemědělská politika spravedlivější, průhlednější a méně byrokratická. Česku se nelíbí zejména návrh, podle něhož by 30 procent plateb bylo vázáno na dodržování přísných ekologických pravidel; pro Česko by znamenal nechat ležet asi 250.000 hektarů půdy ladem.