Petice požaduje dotace EU k obnově zemědělské krajiny

Zabránit s pomocí evropských dotací úbytku orné půdy a polního zvířectva je cílem petice za záchranu zemědělské krajiny, kterou dnes její organizátoři představili v Senátu. Požadují, aby část dotací ze společné zemědělské politiky byla použita na obnovení a údržbu mezí, teras, pramenišť a mokřadů, a to alespoň na deseti procentech zemědělské půdy. Evropská komise navrhuje sedm procent ve svém plánu, o němž se má rozhodovat koncem roku. 

"Naše představa je taková, že deset procent zemědělské krajiny by mělo plnit environmentální, ekologické a ekostabilizační funkce," uvedl Václav Zámečník z České ornitologické společnosti. Alespoň polovina prostředků z Programu rozvoje venkova by podle petice měla být určena na ekologická opatření včetně k přírodě šetrných způsobů hospodaření v zemědělství. 

Opatření mají podle organizátorů petice zamezit tomu, aby z polí každoročně mizela orná půda vlivem eroze. Vinu na tom má intenzivní způsob zemědělství i volba plodin. Žito, brambory nebo pícniny nahradily pšenice a plodiny pěstované díky dotacím pro energetické účely, a to řepka olejka kvůli bionaftě a kukuřice kvůli bioplynu. 

Kukuřice se pěstuje na 310.000 hektarech, do 50. let minulého století byla jen na 50.000 hektarech. Řepka se ještě v 70. letech pěstovala pouze na jednom procentu osevní plochy, "v letošním roce dosáhla rekordní výměry 401.000 hektarů, tedy 16 procent osevní plochy, uvedl předseda stínové rady Národního parku Šumava Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty UK. 

Kvůli způsobu zemědělství mizí i polní zvířata. Za poslední deset let vyhynula pětina polního ptactva a počet zajíců a koroptví dosahuje desetiny předválečné úrovně, podotkl Zámečník. 

Petici podpořil prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš, podle něhož je při hospodaření na polích třeba přemýšlet v delším než pětiletém horizontu. Předseda senátní komise pro obnovu venkova Petr Šilar (KDU-ČSL) nicméně přiznal, že mezi staršími zemědělci petice takovou odezvu nemá. Adresáty požadavků jsou ale podle senátora v první řadě vyjednavači a úředníci, kteří budou o rozdělování dotací rozhodovat. Pro petici chce získat také podporu starostů a místních samospráv. 

Petici podle Hrušky zatím podepsaly dva tisíce lidí. Do října chtějí shromáždit 10.000 podpisů, aby mohla být petice projednána na schůzi Senátu.