Situace na světovém trhu s hovězím masem

Stoupající poptávka po hovězím mase nekoresponduje s nabídkou, což má vliv na ceny této komodity na světových trzích. 

Globální obchod s hovězím masem se vzmáhá, produkce v EU ale klesá, proto je otázkou, zda dále porostou ceny této komodity na světovém trhu. 

I když je situace na trhu s hovězím masem v Evropě i na celém světě již více než rok stabilní, ceny zemědělských prvovýrobců (CZV) se pohybují v horním koridoru. Početní stavy skotu v EU klesají, především ale počet krav, např. v Polsku o tři procenta. V některých evropských státech jako ve Francii, Španělsku a zejména v Řecku došlo k odporažení většího množství krav již v roce 2011, propad v produkci hovězího masa v letošním roce se zde odhaduje na mínus 4 %. I přesto se však stejně jako dřív exportuje z EU velké množství hovězího masa, tendence je stoupající (v roce 2011 to bylo 635 000 t). Ze třetích zemí se do EU dovezlo 323 000 tun hovězího masa (v r. 2010 300 790 t, v roce 2009 431 000 t, v r. 2007 556 000). Problémem je disponibilita v nejvýznamnějších producentských státech a konkurence jiných států. V rámci EU byl pokles až zcela chybějící export do zemí jižní Evropy, ale i Francie a Holandska, kompenzován stabilními až stoupajícími vývozy do mimoevropských zemí (nárůst o 20 %). Zejména oslabil hlavní importér z EU Rusko (2011) a po rekordním roce 2011 se v roce letošním stalo Turecko z hlediska vývozu hovězího masa z EU bezvýznamným partnerem. 

Ceny hovězího masa na světovém trhu stejně jako u jiných zemědělských komodit rostly tak výrazně, že mezi cenami v EU a ve významných třetích zemích byl jen nepatrný rozdíl. Protože jsou ceny zajímavé, globální trh dále roste. Situace na trhu se však v posledních letech znatelně změnila. Produkce hovězího masa v mnoha jihoamerických státech díky lukrativnímu pěstování sóji a výrobě bioenergie podražila. Jedním z důvodů zdražení hovězího masa je také přechod od extenzivního pastevního způsobu výroby k výkrmu ve feedlotech, což vedlo k dalšímu snížení produkce. 

Současně rostla světová poptávka a tím ceny, i v producentských zemích. Kromě toho se také více masa v těchto zemích zkonzumovalo (především v Brazílii). Naproti tomu v Argentině došlo k v průběhu několika posledních let k výraznému propadu v domácí spotřebě hovězího masa vlivem výrazně stoupajících cen na domácím trhu. Kromě toho se tato země potýkala s nepříznivými klimatickými podmínkami a snaze vlády zabránit vývozu hovězího masa ze země, jejímž cílem bylo zajistit domácímu obyvatelstvu dostatek laciného hovězího masa. Konečným výsledkem těchto opatření byla nižší produkce hovězího masa a to jak pro domácí trh, tak také na vývoz. 

Tab. : Největší subjekty na trhu s hovězím masem*

*) v mil. t; zdroj: AMI a další prameny; 1) asi jedna třetina bůvolího masa 

Země Jižní Ameriky již nemusejí „nutně“ exportovat maso do Evropy, a když už, tak za atraktivní ceny. Na tom se zřejmě nic nezmění ani v průběhu několika příštích let. Intenzivní výroba hovězího masa v globálním měřítku by měla zůstat spíš limitovaná, poptávka by měla ročně stoupat pouze přibližně o jedno procento. Zejména dojde k omezení nabídky na straně nejkvalitnějších masitých částí – bude se jednat pouze o malou část trhu se spíše malým objemem obchodování pro nejbohatší zákazníky. Pro kvantitativně mnohem větší export do Ruska je požadováno hovězí maso úplně jiné kvality. Naproti tomu nabídka vepřového a zejména drůbežího masa by podle odhadů měla stoupnout každý rok o 3 až 7 %. Silná poptávka na světových trzích se odráží i ve vývoji světových cen – od března 2011 se trvale udržují na vysoké hladině a nevykazují žádnou tendenci k oslabení. 

V meziročním srovnání se ceny na světovém trhu do konce letošního roku zřejmě budou pohybovat mírně nad hranicí cen loňských. To udržuje na vysoké úrovni i CZV. Nezbývá než doufat, že se dobré vyhlídky prvovýrobců hovězího masa na zisk nerozplynou ve stoupajících nákladech na krmiva a v nákladech na nákup stále dražšího zástavového skotu. Porážkové kapacity a obchodní společnosti se díky výrazně stoupajícím CZV potýkají s obtížemi při odbytu. V některých úsecích trhu již odbyt uvázl a marže není v souladu. Prodej některých produktů výrazně poklesl. Ne všechny ceny jsou spotřebitelé ochotni akceptovat. Stále více masa včetně hovězího je prodejné jen díky slevovým akcím. Pokud je cena pro zákazníky zajímavá, odbyt stoupne nárazově až o 50 %. 

Polovina všech importů směřujících do EU pochází z Jižní Ameriky. Z Argentiny a Brazílie 45 000 a z malé Uruguaye dalších 39 000 tun (většinou jako mražené zboží). Importy z Brazílie, které ještě v roce 2007 činily více než 550 000 tun, postupně klesaly až na 126 000 t v loňském roce (z toho 45 000 v čerstvém a mraženém stavu, což znamená, že z velké části se jednalo o maso zpracované, o které byl zájem hlavně ve Velké Británii). 28 % dovezeného masa zamířilo do Německa, 25 % do Nizozemska a 16 % do Itálie. 

Hlavní importní zemí hovězího masa jihoamerické provenience v rámci EU bylo Německo s 37 000 t (celkový import z třetích zemí činil 46 000 t), z toho 24 000 t z Argentiny, z Brazílie 6 140 a z Uruguaye 7 150 t. 

USA patří díky vysoké průměrné domácí spotřebě zejména hamburgerů na jednoho obyvatele a potřebě mletého masa k největším importérům hovězího masa. Export hovězího masa z USA do EU je ovlivněn politickými konotacemi. V loňském roce EU dovezla pouze 16 500 tun, ale v příštích letech by se mělo dojít k navýšení dovozu. 50 % hovězího masa americké provenience zamířilo do Nizozemska, 30, % do Německa. 

Podle odhadů amerického ministerstva zemědělství (USDA) i v letošním roce globální obchod s hovězím masem dále poroste. V USA se očekává přibližně 7% nárůst celkového objemu zobchodovaného masa. S 1,2 mil. t patří Spojené státy k největším světovým exportérům této komodity. Na druhé straně přibližně stejné množství hovězího masa také USA dovážejí, např. z Austrálie, která je také jedním z největších světových exportérů (až 1,4 mil. t). Její maso směřuje do Japonska (35 %), ostatních asijských států (30 %), do USA (17 %) a 5 % do Ruska; do EU pouze cca 1,5 %. V posledním období však začaly australské exporty stagnovat podobně jako v Brazílii, důvodem je nárůst domácí spotřeby. Díky vysokým cenám hovězího masa na světových trzích začaly rozvíjet export také země jako Nový Zéland a Kanada, pro evropský trh však nemá valný význam. Podle prognózy by měl mírně stoupnout i export z Argentiny, optimismus však brzdí velké sucho a tím i nedostatek krmiva pro výkrm skotu. V loňském roce tato země z celkové produkce 2,5 mil. t vyvezla pouze 260 000 tun. 

Největším odběratelem brazilského hovězího masa je Rusko, s velkým odstupem pak následuje Irán, Egypt a Hongkong. Do EU směřují pouze 4 %. Největším importérem zůstává Rusko s ročním objemem 1,15 mil. t. V letošním roce by díky vstupu do WTO a dále klesajícím početním stavům skotu měl v meziročním srovnání objem dovezeného hovězího masa narůst o dalších 250 000 t. 

Překvapivě největším světovým exportérem by se v letošním roce měla stát Indie. Vzhledem ke svému tradičnímu náboženskému pohledu na krávy se jedná převážně o maso bůvolí, které se exportuje výhradně do asijských států. Podle studie USDA vzrostl export mezi roky 2007 až 2011 o 62 %, z toho jen v roce 2010 o 30 %. Podle prognózy by v letošním roce díky dalšímu nárůstu o 16 % měla tato země vyvézt rekordních 1,52 mil. t. A to se předpokládá ještě existence významného „černého trhu“, který je produktem právních a religiózních překážek. Např. se odhaduje, že 50 % spotřeby hovězího masa v Bangladéši jde na vrub indických krav. Celkové početní stavy skotu v Indii jsou zdaleka nejvyšší v globálním měřítku a odhadují se na 324 mil. hlav (následuje Brazílie se 137 mil.), z toho jednu třetinu tvoří vodní bůvoli, jejichž maso je velmi populární v jihoasijských zemích zejména díky výrazně nižší ceně a menšímu podílu tuku v porovnání s masem hovězím. 

Export indického hovězího masa v hodnotovém vyjádření podle oficiálních statistik představuje sumu okolo 1,2 mld. USD. Teoreticky jsou výrobní kapacity v Indii „neomezené“. V současné době se zde vyrábí pouze 3,26 mil. t hovězího masa, to odpovídá přibližně jen 3 % odhadované celkové porážkové hmotnosti. Austrálie dokáže pouze s 29 mil. ks skotu vyprodukovat 2,2 mil. t, tj. cca 17 % odhadované jatečné hmotnosti za rok. Výroba hovězího masa v Indii roste v porovnání s Brazílií a Argentinou mnohem výrazněji. Jedním z hlavních důvodů tohoto nárůstu jsou i stále se zvyšující početní stavy dojnic v Indii, protože zde výrazně stoupá poptávka po mléčných výrobcích, které má indické obyvatelstvo dbající na zdravotní aspekty výživy ve velké oblibě. V loňském roce Indové celkem zkonzumovali 2,6 mil. t hovězího masa, 1,4 mil. t vepřového masa a 0,6 mil. t masa skopového. V přepočtu  (indická populace čítá 1,3 mld. lidí) v průměru však vychází pouze 2 kg hovězího, 1 kg vepřového a 0,5 kg skopového masa na jednoho obyvatele. Pro porovnání např. v Německu zkonzumuje průměrný občan za rok 13 kg hovězího, 54 kg vepřového a 19 kg drůbežího masa. 

Der Handel wächst 

dlz agrarmagazin, 2012, č. 8, s. 132-136