Problémem zelinářů není jen česnek

Aby se zvedla spotřeba tuzemské zeleniny, musejí si o ni zákazníci v obchodech říci. Nákupčí obchodních řetězců by měli být pod tlakem této poptávky. Tak lze shrnout názory Jaroslava Zemana, předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy, na způsoby, které by vedly ke zlepšení situace domácích producentů.

V čem v současnosti spatřujete největší problémy pěstitelů?

Čeští a moravští zelináři dlouhodobě trpí nerovnými ekonomickými podmínkami u nás a v okolních zemích. Tato situace má za následek pokles osevních ploch zeleniny a každoroční růst dovozu. Již více než dvě třetiny celkové spotřeby jsou z dovozu. Tento fakt se týká každého z nás.

Můžete být konkrétnější?

Podle statistiky sníme v Česku asi 80 kilogramů zeleniny na osobu a rok. Vezměte si takovou cibuli. Tu mohou pěstitelé v naší zemi vypěstovat a skladovat bez problémů.

Průměrný konzument jí spotřebuje 10,5 kilogramu za rok, z čehož jsou ovšem pouze čtyři kilogramy z tuzemské produkce.

Mrkve zkonzumujeme 6,1 kilogramu na obyvatele, ale té domácí je z toho pouze třetina. A salátové okurky? Z roční spotřeby 7,8 kilogramu na osobu tvoří podíl těch tuzemských pouze 0,3 kilogramu.

Tato čísla napovídají, že produkce zeleniny je v okolních zemích podporována mnohem více. Pro některé drobné české pěstitele má tato situace často až zničují- cí charakter.

Plochy zeleniny se v posledních letech trvale zmenšují. Myslíte si, že ještě dojde někdy k obratu? A měl by vůbec smysl?

Věříme, že ano. Každoročně vynakládáme mnoho sil na to, aby se negativní trend podařilo zvrátit. V produkci zeleniny nejsme zdaleka soběstační. Vždy, když navštívím obchody v zahraničí a vidím tam regály plné domácí zeleniny, říkám si, proč tomu tak nemůže být i u nás? V tomto ohledu je nutné zlepšit spolupráci farmářů a nákupčích.

Dovoz levnější zeleniny ze zahraničí má negativní důsledky pro domácí produkci. Máte nějaký recept na změnu?

V současnosti zelinářům nahrává fakt, že se pozitivně mění smýšlení spotřebitelů. Ti již nenakupují pouze nejlevnější zboží, ale zejména v důsledku nedávných kauz se zdravotně závadnými potravinami ze zahraničí zboží více prohlížejí a zajímají se o jeho původ. Aby se ovšem zvedla spotřeba naší zeleniny, musejí si o ni zákazníci v obchodech říci.

Jakou úrodu letos očekáváte?

Klimatické podmínky České republiky jsou velice rozdílné. Kolik toho pěstitel sklidí, závisí vždy na jeho šikovnosti, lokalitě a druzích zeleniny, které pěstuje. Obecně lze říci, že pro ozimé druhy, jako je česnek, cibule a špenát, byla zima bez sněhové pokrývky velice nepříznivá. Pěstitelé zaznamenali poškození od 30 do 90 procent. Na jaře pak byl poškozen raný výsev mrkve a petržele, stejně jako výsadba košťálovin. Velikonoční mráz spálil na Moravě čerstvě vysazené porosty okurek, tykví a papriky. Letošní sezona je také velice suchá, a proto pěstitelé s možností závlahy zavlažovali nejen zeleninu, ale také polní plodiny. Letošní rok tak opět ukazuje na potřebu závlah jakožto významného stabilizačního faktoru v zemědělství.

Česnek je snad nejznámějším příkladem toho, jak z nabídky v obchodech mizí domácí plodiny. Existuje naděje na obrat?

Situace s česnekem je typickým příkladem toho, kdy kvalitní českou produkci vytlačuje levný dovoz nekvalitní plodiny ze zahraničí. Když si na něj po mnoha letech zákazník vzpomene a chce ho zpět, tak je někdy již skoro pozdě.

Pěstitelé se snaží přizpůsobit poptávce, a proto na podzim vysadili vyšší výměru česnekových porostů. Omezuje je ovšem nedostatek sadby tradičních domácích odrůd. A jak jsem už uvedl, předchozí měsíce byly pro česnek velice nepříznivé, Nechci být špatným prorokem, ale v letošním roce půjde zřejmě opět o nedostatkové zboží.

V čem je podle vás smysl různých podpůrných akcí zaměřených na popularizaci tuzemských produktů?

Nechci odpovědět formálně, ale myslím, že mají veliký význam. Naše unie každoročně sama pořádá mnoho takových akcí a dalších se zúčastňuje.

Uvedu alespoň jednu z nedávné minulosti. Šlo o stánky před samoobsluhami s mottem ,,Poznej zeleninu". Děti v nich poznávaly zeleninu dle chuti, čichu a hmatu, přičemž měly zavázané oči. To mělo veliký úspěch. Z úst rodičů častokrát zaznělo, že se o kvalitní zeleninu zajímají, ale často ji neseženou.

Pomáhá stát zemědělcům dostatečně? Mění se něco, když se poohlédnete dozadu?

Otázka dotační politiky je velice složitá. Je potřeba říci, že tato podpora slouží zejména k tomu, aby byly potraviny levnější a dostupnější. Kdyby dotace nebyly, pěstitelé by prodávali produkci za vyšší ceny. Problém vzniká tehdy, když některé země podporují rolníky více. Jestliže má producent z takové země možnost, snaží se úrodu vyvézt. Již nepotřebuje tvořit zisk, cílem je pouze zbavit se nadbytečné produkce.

Od roku 2007 stát podporuje pěstování zeleniny v systému integrované produkce. Vzhledem k tomu, že dle zásad tohoto systému hospodaří šedesát procent zelinářů, jedná se o významnou podporu. Tyto prostředky jsou na farmách vidět. Pěstitelé za ně nakupují moderní technologie, dokážou již zeleninu roztřídit, vyprat i zabalit, budují nové skladovací prostory.

Je záchranou například pěstování biozeleniny?

Není, ale všem producentům, kteří produkují poctivé bioprodukty, držím palce.

Na které úspěchy vašich členů jste osobně pyšný?

Jsem pyšný na každého, kdo dokáže vypěstovat kvalitní zboží a následně ho prodat.

- Jaroslav Zeman je absolventem zahradnického oboru Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Lednici na Moravě.

- Pracuje jako předseda představenstva akciové společnosti Agrokomplex Ohře.

- Předsedou Zelinářské unie Čech a Moravy je od roku 1991.