Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o drahém vepřovém mase

Jan Veleba: Příští rok hrozí světová potravinářská krize!

Moderátor (Václav Moravec):

Sucho a zase sucho. Takový rok letos zažívají zemědělci na jihu Moravy. Právě kvůli suchému počasí mají zhruba o pětinu nižší výnosy než loni, kdy byla naopak sklizeň nadprůměrná. Například ve Zlínském kraji jsou letošní výnosy až o polovinu nižší než v loňském roce. Podle některých zemědělců jde pravděpodobně o nejnižší výnosy za posledních deset let. Víc na konci srpna řekla ředitelka uherskohradišťské Okresní Agrární komory Karla Malinová. 

Záznam Karly Malinové:

Nás postihly dvě takové nepříznivé okolnosti a sice napřed bylo vymrznutí těch obilovin a to jsme si potom mysleli, že bude dostatek vláhy, ale to se nestalo. U té pšenice ozimé, která je hlavní plodina, tak je to o 45 procent meziroční pokles a u ostatních plodin se to pohybuje tak do těch 50 procent. 

Moderátor (Václav Moravec):

Zaznamenalo Rádio Impuls na konci srpna slova ředitelky uherskohradišťské Okresní Agrární komory Karly Malinové. Nejen o letošní nízké sklizni bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý den. 

Host (Jan Veleba):

Dobrý den přeji. 

Moderátor (Václav Moravec):

Jaké slovo či věta nejlépe charakterizuje tu letošní sklizeň? 

Host (Jan Veleba):

Já si myslím, že v mnohých oblastech se opakoval rok snad 1947, stoprocentně to platí o jižní Moravě a tam to sucho je ještě větší nebo ty výsledky jsou ještě horší, než jste prezentoval. Já se domnívám, že jsou tam třetinové výnosy v mnoha místech. Platí to pro tři okresy Znojmo, Břeclav a třetí je Hodonín a pro jižní část okresu Brno-venkov. 

Moderátor (Václav Moravec):

Dá se tedy říci, že to je problém letošní sklizně v rámci celé republiky nebo ten jih Moravy? 

Host (Jan Veleba):

Je to v mnoha oblastech, nejhorší je ta oblast, kterou jsem jmenoval. Ale třeba veliké sucho a důsledky sucha najdeme třeba i na Teplicku, Rakovnicku a tak dále. A letošní rok co do žní, tak já nepamatuji tak obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony. To zkrátka nikdy nebylo. Jsou oblasti jako je Vysočina, kde je úroda dobrá, jsou některé oblasti třeba v Podkrkonoší nebo Hradec Králové, kde je úroda lepší než loni, ale v průměru ta úroda je výrazně horší. 

Moderátor (Václav Moravec):

Dá se už teď, pane prezidente, odhadnout, jak to bude se zisky zemědělců, popřípadě se ztrátami, když se podíváme na to, že vstupujeme do posledního čtvrtletí letošního roku? 

Host (Jan Veleba):

Teď v tuto chvíli lze říct, že rozhodně se zdaleka nebude opakovat ten loňský výborný rok, kdy byl výsledek resortu zisk asi 16,3 miliardy korun. Já osobně si myslím, že tržby když se to sečte, až se ty výroby uzavřou účetně, to znamená ze žní, tak ty tržby budou asi o osm miliard korun nižší. Velmi snížená tržba bude třeba za mléko, kde klesla cena. Čili letošní rok bude výrazně, výrazně nižší než byl loňský rok. V tuto chvíli lze těžko dělat ještě nějakou prognózu. Ale ten rok bude, já sám si myslím, spíš podprůměrný. 

Moderátor (Václav Moravec):

A v rámci solidarity zemědělců je možné pomoci i v rámci Agrární komory těm zemědělcům, na které nejhůře dolehly právě ty letošní meteorologické podmínky, tedy sucha na jihu Moravy? 

Host (Jan Veleba):

Ti nejpostiženější zemědělci potřebují dvojí pomoc. Oni potřebují prostě obilí na krmení dobytka, pokud mají dobytek, živočišnou výrobu, to jim chybí. A zadruhé jim chybí volné peníze, mají narušené cash flow. Takže naše největší úsilí spočívá v tom, že se snažíme, aby do těchto oblastí šla pomoc. První pomoc nebo první polovina pomoci by mělo být uvolnění obilí ze státních hmotných rezerv, to znamená zápůjčky obilí. Ovšem ne za takových podmínek, jako je v současné době navrženo. Jsou navrženy tržní podmínky, to v podstatě je skoro výsměch těm zemědělcům, z toho se počítá úrok. Takže za nějakou rozumnou cenu prostě jim to zapůjčit. A druhá pomoc je opravdu nějaká přímá finanční pomoc. O tom teď jednáme. Minulou středu bylo velké jednání, které svolal ministr zemědělství a předseda Zemědělského výboru, kde byly všechny významné nevládní agrární organizace. Čekáme na výsledek. My bychom rádi, aby se pro ty nejpostiženější oblasti uvolnily nějaké prostředky. Muselo by být to samozřejmě notifikováno v Bruselu. Těm lidem je třeba nějakým způsobem pomoci, protože to sucho, jak jsem říkal, tam bylo opravdu poslední takové sucho v roce 1947. 

Moderátor (Václav Moravec):

A částku, kterou byste označil za odpovídající při možnostech státního rozpočtu? 

Host (Jan Veleba):

Krajská Agrární komora Jihomoravského kraje tu částku má spočtenou a ta částka je přibližně 800 milionů korun, ty škody suchy. Není to jenom obilí. Já jsem tam třeba byl v Miroslavi, projel jsem katastr Miroslavi a já poprvé v životě coby zemědělec jsem viděl nebo slyšel, že se tam nesklízela první seč vojtěška. Ta vojtěška prostě nenarostla. To jsem nikdy neviděl. Čili nejde jenom o obilí, jde o pícniny, jde o kukuřici na zrno, která se začíná sklízet teď, kde bude úroda, já nevím, poloviční, těžko říct. Ale ty dopady jsou prostě veliké. Ta částka je necelá jedna miliarda korun. 

Moderátor (Václav Moravec):

Nakolik se vás zemědělců dotkla metanolová aféra, pokud se vůbec dotkla? 

Host (Jan Veleba):

Tak já si myslím, že zemědělců nebo prvovýrobců, abych byl přesný, se to až tolik nedotklo, protože to, co zemědělci sklízí z polí a z čeho se pálí líh, to je třeba obilí, to jsou třeba brambory, tak to podle mého názoru lze, pokud někdo měl smlouvy s palírnami a to zboží nebylo odebráno, tak pokud se týká obilí, velmi snadno to prodá. Pokud se týká brambor, tam je situace horší, ale nemyslím si, že se to nějak výrazně dotkne provovýárobců. 

Moderátor (Václav Moravec):

Nakolik vás trápí, že vlastně ve stínu té metanolové aféry a manipulací s jedovatým alkoholem zůstává i pančování potravin? Protože to se vás jako zemědělců zásadně dotýká. 

Host (Jan Veleba):

No tak já jsem slyšel názor během té kampaně, co by se stalo, kdyby někdo něco podobného třeba udělal s mlékem nebo s mléčnými výrobky. A to by se nás dotklo, to by se nás výrazně dotklo a to by byla katastrofa. Ještě horší katastrofa, než třeba bylo to, že likérky nemohly vyrábět. Protože tam třeba je dobytek, který denně to mléko produkuje. Takže týká se nás to zprostředkovaně a týká se to vůbec důvěryhodnosti spotřebitele a víry spotřebitele v to, že české potraviny jsou kvalitní a zdravotně nezávadné. Teď už to bohužel tvrdit nemůžeme. 

Moderátor (Václav Moravec):

Jeden z těch kroků, který bezesporu ministr zemědělství Petr Bendl navrhne, alespoň podle jeho vlastních slov, je sloučení kontrolních úřadů, které se věnují potravinářskému a zemědělskému trhu, do jedné organizace, do takového superúřadu. Bude to krok dobrým směrem, když se sloučí Státní veterinární správa se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí? 

Host (Jan Veleba):

Ministr Bendl tento chystaný krok vysvětluje tím, že chce ušetřit prostředky. Pokud je ušetří, tak samozřejmě my nic namítat nemůžeme. Já sám si myslím, že sloučením těch institucí, že to nebude mít přímý dopad na kontrolu, protože Státní veterinární správa kontroluje něco jiného, než kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta konkrétně kontroluje potraviny na regálech a Státní veterinární správa, ta kontroluje ty potraviny ve skladech… 

Moderátor (Václav Moravec):

Ale kdybych vám oponoval, že vidíme to například u medu, kdy si předhazují obě dvě instituce, kdo může za to, že se v tak velké míře falšuje med? 

Host (Jan Veleba):

Máte nepochybně pravdu. Musím doříct, že pokud to sloučení bude uděláno dobře a pokud to bude uděláno prostě tak, jak má, tak by to mělo mít kladný efekt. Minimálně ten, že se zmenší počet kontrol pro zemědělce, kdy ta byrokracie je strašně velká. To ano. A u toho medu ano, tam to je pravda. Je pravda ta, že zatímco Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedávno dělala jeden výstup za druhým a nacházela špatné medy a Veterinární správa, její mluvčí pan Duben, ten v podstatě chlácholil zemědělskou veřejnost a tvrdil, jako že se nic neděje. A ono se dělo. Ano, máte pravdu. 

Moderátor (Václav Moravec):

Vrchní ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica v září v rozhovoru pro Rádio Impuls poznamenal, že falšování potravin dosáhlo téměř vědecké úrovně a padělat se dá všechno a že je to velmi rozšířený jev na českém potravinářském a zemědělském trhu. Tady jsou slova Martina Klanici: 

Záznam Martina Klanici:

Seznam je skutečně dlouhý, od kakaa přes víno, burčáky, medy, případně masné výrobky, mléčné výrobky. Ta sofistikovanost toho falšování dosahuje někdy skutečně vědecké úrovně a my máme co dělat, abychom byli schopni to falšování odhalit. Dá se říct, že pokud se chce, tak se dá zfalšovat prakticky úplně všechno. 

Moderátor (Václav Moravec):

Argumentoval v září v rozhovoru pro Rádio Impuls vrchní ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica. Pokud by měl prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba, který je hostem dnešních Impulsů, říci, zda když se podíváme na metanolovou mafii, jak se o ní mluví, tedy na skupinu lidí, kteří pančují alkohol, existuje něco jako potravinářsko-zemědělská mafie, která také kazí pověst poctivým sedlákům a zemědělcům? 

Host (Jan Veleba):

Já si myslím, že za tím kažením pověsti u klasických potravin, nechme teď alkohol, těch potravin, které dnes a denně potřebujeme k životu, to znamená masné výrobky, chlebové výrobky, tak snad tam mafie neexistuje, si myslím, ale existuje jedna věc. Toto je výsledek, to, co říkal pan Klanica, toto je výsledek honby obchodních řetězců za zisky. A toto je výsledek desetiletého tlaku na snižování nákupních cen potravin. Ty řetězce kupují od potravinářů. 

Moderátor (Václav Moravec):

A vy si opravdu nemyslíte, že s řetězci v tom mohou jet i výrobci, potažmo zemědělci, aby každý vydělal co nejvíc? 

Host (Jan Veleba):

Já si myslím, že taková mafie určitě neexistuje. Jsem si skoro jist, že zemědělci v tom nejedou. Ti vyrábí pouze suroviny pro potravinářský průmysl. Nemohu vyloučit, že v případě, co já vím, přidávání něčeho do třeba nějakých masných výrobků, že nemůže dosahovat té organizovanosti nebo té sofistikovanosti metylalkoholu, pančování. To může. Ale není to tak nebezpečné jako u toho metylalkoholu. Tady v uvozovkách pouze se děje to, že v podstatě u těch potravin se snižuje jejich nutriční hodnota, výživová hodnota a snižuje se nebo udržuje se nízká cena. A ti, kdo to dělají, to znamená obchodníci, tak jejich zisky rostou. Ale stát k tomu léta nečinně přihlíží. Myslím si, že zákon o významné tržní síle, který měl nějakým způsobem aspoň ty největší výstřelky chování mocných skupin, které vlastní obchodní řetězce, trošku civilizovat, tak ten se přijal na šestý nebo sedmý pokus a ten zákon v současné době už neexistuje, je zrušen. Takže toto je věc politiků. Je to za hranou, stejně jak je za hranou ten metylalkohol a je potřeba se tomu věnovat. Ale toto nikdo zatím neudělal a ta Státní zemědělská a potravinářská inspekce je v roli četníka, který prostě, jak jsme slyšeli, sotva drží krok s těmito obchodníky, aby vůbec to rozeznala. Protože pracujeme, jsme v době úžasně rozvinutých technologií, jsme v době úžasně rozvinuté chemie a tak dále. A v tom uzenářském výrobku, tam lze nasimulovat cokoliv. 

Moderátor (Václav Moravec):

Státní zemědělská a potravinářská inspekce společně s ministrem zemědělství Petrem Bendlem připravila novelu zákona o potravinách. Byli jste vy jako Agrární komora přizváni ke konzultacím? 

Host (Jan Veleba):

My připomínkujeme tady tyto záležitosti, čili připomínkovali jsme i tady toto. Ale tu stěžejní roli v tomto případě nehraje Agrární komora, ale Potravinářská komora. 

Moderátor (Václav Moravec):

Bezesporu také falšování těch potravin a to, co se děje na potravinářském trhu, souvisí také s tím, že klesá soběstačnost České republiky. Vy dlouhodobě upozorňujete na to, jak jsou vybíjena stáda prasat, telat i drůbeže. Dá se říci, že už se zastavil pokles a že Česká republika začíná mít nějakou potravinářskou a zemědělskou koncepci? 

Host (Jan Veleba):

Ten pokles se absolutně nezastavil, není už tak strmý, ale on už ani nemůže být. Protože dám příklad, na těch prasatech ten obor je havarovaný. My tady máme, budu zaokrouhlovat, v tuto chvíli jeden milion 560 tisíc prasat, což je stav roku 1921, což je rok, kdy ČSÚ začínal sledovat časové řady stavů hospodářských zvířat. 

Moderátor (Václav Moravec):

A námitka, že to dokryjí dovozy? 

Host (Jan Veleba):

Ano, byli léta politici, nikomu to léta nevadilo, politici říkali, že není problém, že se to doveze a že se to doveze dokonce levně. To donedávna platilo, leč svět se změnil. Ve světě není moc dobrá úroda v letošních žních, prudce se zdražilo obilí. A protože už když započteme do dovozu vepřového masa i dovoz živých selat, dováží se jich už kolem 400 tisíc kusů, pak se vykrmí a z toho je vepřové maso, tak už dovážíme my Češi, pokládám to za hanbu Čechů, dovážíme 50 procent vepřového masa. Je to asi 220 tisíc tun a z toho téměř polovina je z Německa. A Německo zvýšilo od začátku sedmého měsíce do konce devátého měsíce vepřové maso o 19 procent. A ejhle, v České republice se zvyšuje najednou cena vepřového masa. Čili toto je naše daň. Mluvím o vepřovém. Já jsem mluvil a nejsem rád, že se to splnilo, v březnu tohoto roku, kdy jsem prostě, to není tak těžké předpovědět podle vývoje početních stavů, že se zdraží vepřové maso, je to tady. Je na řadě mnoho dalších výrobků, pokud něco neuděláme. 

Moderátor (Václav Moravec):

Které výrobky by mohly následovat nebo komodity by mohly následovat to vepřové? To znamená zhruba až pěti… 

Host (Jan Veleba):

Může následovat při těchto cenách obilí a při těchto stavech drůbeže, může následovat drůbeží maso, kde taky nejsme soběstační, i když pravda, není to tak dramatické jako u vepřového masa. Nicméně asi 20 procent bílého, to znamená drůbežího masa, dovážíme. Řeknu to takhle. V letošním roce se svět podle mého názoru s tou situací srovná. Ale nikde není napsáno, já si nepřeji to, co teď řeknu, ale nikde není napsáno, že se nebude opakovat příští rok stejná situace, jako je letos. Třeba ve Spojených státech, celá jižní Evropa byla uschlá, Ukrajina byla uschlá, část Ruska, Indie a tak dále. Ten svět to překoná, protože jsou nějaké zásoby obilí, ale pokud by se to opakovalo, tak už budou veliké problémy a ty problémy bude řešit jenom ten stát, který bude potravinově soběstačný. 

Moderátor (Václav Moravec):

Jinak řečeno pokud by to počasí i v příštím roce bylo podobné jako letos, tak vnímáte náběh na světovou potravinářskou krizi? 

Host (Jan Veleba):

Ano, přesně tak. A bylo by potřeba i v této době, snad nikdy není pozdě, se tomu začít věnovat. Má můžu říct, že v současné době se na Ministerstvu zemědělství konečně připravuje nějaká krátkodobá koncepce, která by tyto záležitosti měla postihovat. Jenomže je to velmi složité. Nechat to dojít do tohoto stavu je strašně jednoduché, ale začít to vracet je strašně složité. Protože třeba u hovězího masa, kde téměř soběstační ještě jsme díky jeho strašně nízké spotřebě, deset kilo na obyvatele a rok, což je strašně malé číslo, tak tam to obnovit prakticky nejde, protože generační interval u hovězího dobytka je 25-26 měsíců. 

Moderátor (Václav Moravec):

Konstatuje prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba, který byl hostem dnešních Impulsů. Děkuji za rozhovor a těším se příště na shledanou. 

Host (Jan Veleba):

Děkuji a na shledanou.

Zdroj včetně videa: http://www.impuls.cz/clanek/video-jan-veleba-pristi-rok-hrozi-svetova-potravinarska-krize/233873