Vědci z EU odmítli studii o rizicích GM kukuřice pro zdraví

Vědecký tým Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dnes odmítl závěry francouzské studie, která údajně ukázala zdravotní rizika jednoho z typů geneticky modifikované kukuřice. Studie známého odpůrce geneticky modifikovaných potravin Gillese-Erica Seraliniho je podle EFSA vědecky nekvalitní, takže z ní není možné činit žádné závěry.

Tým univerzity v Caen pod vedením Seraliniho minulý měsíc předložil závěry experimentu, v němž byli potkani krmeni kukuřicí NK603 od americké společnosti Monsanto, která nepodléhá účinkům jejího herbicidu Roundup. Podle studie tato zvířata umírala nápadně častěji na nádory a poškození orgánů.

Studie získala velkou publicitu, přestože EFSA už před třemi roky poukázala na Seraliniho nepřípustné manipulace se statistickými údaji z dřívějších testů, díky nimž mohl výzkumník tvrdit, že kukuřice Monsanta poškozuje zdraví pokusných zvířat. Seralini je navíc předsedou vědecké rady organizace CRIIGEN, jejímž deklarovaným cílem je vědecké zpochybňování biotechnologií.

V reakci na studii už Rusko dočasně zakázalo dovoz NK603, která je součástí mezinárodně obchodovaných krmných směsí. Francouzská vláda sdělila, že její dovoz zakáže, pokud se výsledky studie potvrdí. Už brzy po zveřejnění studie její závěry zpochybnila řada expertů a poukazovala na její selektivnost, špatné metody, unáhlené závěry a pochybný způsob informování o ní.

"Vzhledem k tomu, že studie ... má nejasné výzkumné cíle a vzhledem k jejímu nevhodnému rozvržení, analýze a informování o ní EFSA došla k názoru, že z hlediska hodnocení bezpečnosti nemá dostatečnou vědeckou kvalit," uvedl úřad podle agentury Reuters.

Tým vědců EFSA zejména uvedl, že autoři neustavili v rámci studie vhodné kontrolní skupiny a vybrali si takový druh hlodavců, který je zvláště náchylný k samovolnému vývoji nádorů. Pro konečnou zprávu, která by měla být hotova do konce měsíce, si EFSA vyžádala od autorů úplné informace o průběhu studie.

Seralini však závěry EFSA zkritizoval a prohlásil, že žádné informace nepředá, pokud EFSA nezveřejní všechna data ze svého hodnocení NK603 z roku 2003, která tuto plodinu označila za stejně bezpečnou jako běžnou kukuřici. Seraliniho podpořila aktivistická organizace Friends of Earth. která obvinila EFSA z toho, že dlouhodobě hájí zájmy biotechnologických firem na úkor bezpečnosti.

"EFSA nebere svou odpovědnost na lehkou váhu," oponovala britská rostlinná bioložka Cathie Martinová. Podle ní by si vědci z Caen i časopis Food and Chemical Toxicology, který studii zveřejnil, z toho měli vzít ponaučení a budˇ dodat dodatečné informace, které by jejich závěry podpořily, nebo celou studii stáhnout.

Evropa je na rozdíl od zbytku světa ke genetickým plodinám silně odmítavá. V EU se může pěstovat jen kukuřice MON 810, která má obranu proti zavíječi, a letos se produkovala na rozloze kolem 115.000 hektarů, hlavně ve Španělsku. Ve světě se biotechnologické plodiny řady druhů pěstují na zhruba 160 milionech hektarů. EU je však v krmivech do značné míry závislá na dovozu sóji a dalších vesměs geneticky modifikovaných plodin z USA. Argentiny a Brazílie.

Český zemědělský expert Jaroslav Petr po zářijovém zveřejnění Seraliniho studie konstatoval, že nežádoucí účinky geneticky modifikovaných plodin neodhalil žádný ze 130 kontrolních projektů, které v posledních 25 letech provedlo v zemích Evropské unie více než 500 nezávislých výzkumných týmů. Zhoršení zdravotního stavu nepozorují veterináři ani u desítek milionů zvířat krmených geneticky modifikovanými plodinami.