Kontrolované zemědělství bez GMO - významná přidaná hodnota ekologického hospodaření

Geneticky modifikované plodiny nesmí kontaminovat ekologickou produkci. V tomto případě jsou za jedno jak znění legislativy, tak názory producentů i zpracovatelů biopotravin, a hlavně jejich konzumentů. Opatrnosti není nikdy dost.

Posledním příspěvkem k diskuzi o GMO je výzkum univerzity v Caen, poukazující na možná rizika geneticky modifikovaných plodin. Zmíněný výzkum poprvé zkoumal vliv GMO a pesticidů po delší dobu. Dva roky bylo sledováno celkem 200 pokusných potkanů rozdělených do třech skupin: jedna byla krmena jen GM kukuřicí NK603, druhá GM kukuřicí, která byla při pěstování ošetřena Roundupem, nejpoužívanějším herbicidem na světě, a třetí skupina běžnou kukuřicí ošetřenou herbicidem. Ukázalo se, že potkani celý život krmení GM kukuřicí trpí nádory a mnohočetným poškozením orgánů. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců dlouhodobě upozorňuje, že by spotřebitelé měli být vůči GM plodinám obezřetní.

Závěry výzkumu byly rozporovány jinými vědci, takže je nemůžeme brát bez připomínek jako směrodatné. „Nemáme v úmyslu vyvolávat paniku. Ovšem chceme upozornit ty, kdo jsou výzkumem znepokojeni podobně jako my, že mají díky kontrolovanému systému ekologického zemědělství  bezpečnou alternativu v podobě biopotravin,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Ekologické zemědělství, jehož výsledkem jsou bioprodukty, si v České republice vymiňuje přísnější požadavky na způsob pěstování GMO plodin. Izolační vzdálenost mezi pozemkem, na kterém jsou pěstovány GM plodiny a jiným pozemkem, kde se pěstují plodiny stejného druhu v režimu ekologického zemědělství, musí být větší, než kdyby se jednalo o konvenční pole. Například u kukuřice je to standardně minimálně 200 metrů. „Ekologičtí zemědělci navíc dodržují i další bezpečnostní opatření, aby jejich plodiny nebyly nežádoucně kontaminovány. Nejčastěji se jedná o pěstování odlišných druhů plodin, nebo výsadbu bariér přenosu pylu jako jsou křoviny a stromy či oddělená doprava a skladování,“ vyjmenovala Kateřina Nesrstová.

Spotřebitelé by si však měli uvědomit, že geneticky upravené plodiny mohou být konzumovány jako součást řady potravin, aniž by se o tom vědělo. „Např. GM sója a GM kukuřice mohou být obsaženy v mnoha potravinářských výrobcích – od kukuřičných vloček, čokolády, sucharů, salátových dresinků, nealkoholických nápojů, pomazánek, hotových pokrmů až po margaríny, rostlinné oleje a různá dochucovadla,“ varuje studie Bioinstitutu, o. p. s.

Bohužel legislativa nemyslí na informovanost spotřebitelů ve smyslu označování GM produktů nepřímo vyprodukovaných za pomoci GM plodin. „U nás jsou nejčastěji GM plodiny využívány jako krmivo pro hospodářská zvířata. Ovšem maso, mléko, vejce do zvířat, která jsou vykrmována geneticky modifikovaným krmivem, označena být nemusí,“ dodává Kateřina Nesrstová.

Některé státy v Evropě se snaží pěstování GM plodin zamezit, a to alespoň na vybraných územích. Tohoto práva regionů na tzv. GMO free zóny využilo již více než 280 regionů a 4700 obcí.

Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

Poznámky: Další informace poskytne Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců (tel.: 583 216 609, 725 571 027, pro-bio@pro-bio.cz). PRO-BIO  Svaz ekologických zemědělců v současné době sdružuje 615 ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 220 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro spotřebitele. Centrála svazu je v Šumperku. Studie univerzity v Caen publikovaná v časopisu Food and Chemical Toxicology: Potkani, kterým je podávána potrava obsahující NK603 – osivo různých odrůd tolerantní k postřiku Monsanto Roundup herbicidem – nebo kterým je podávána voda s Roundupem ve výši povolené v USA, umírají dříve než ti, kteří přijímají normální potravu. Trpí nádory mléčných žláz, závažným poškozením jater a ledvin. Výzkumy uvádějí, že 50% samců a 70% samic potkanů umírá předčasně, ve srovnání s 30% a 20% v kontrolní skupině. Poslední zkoušky na laboratorních potkanech mají podat realističtější a spolehlivější údaje o rizicích konzumace GM plodin. Pouze  90ti denní studie vztahující se na krmení potkanů, které tvoří základ pro schválení GM plodin, by nemusely být zcela vypovídající. Tři měsíce jsou pouze ekvivalent rané dospělosti u potkanů. Pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin se v jednotlivých státech Unie liší. V ČR se musí řídit následujícími předpisy:

• zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění novel č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb.

• vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, ve znění vyhlášky č. 58/2010 Sb.   

• zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb.

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1830/2003, o zpětné sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES GMO se nesmí používat v ekologické produkci, ale prahové hodnoty vycházející z nařízení Rady č. 1829/2003 jsou stejné jako u konvenčního zemědělství, tedy 0,9 procenta. Zároveň však pro ekologickou produkci platí speciální podmínka, že výskyt GMO musí být co nejnižší a že prahové hodnoty platí výhradně a jen pro náhodný nebo „technicky nevyhnutelný výskyt“ GMO. (studie „EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A GMO OTÁZKY KOEXISTENC“E, Bioinstitut, o. p. s., 2008)