Zemědělcům ze Znojemska vládní pomoc nepomůže, zlobí se

Zemědělcům ze Znojemska, které nejvíc postihlo loňské katastrofální sucho, nepomůže ani minulý týden schválená možnost půjčky obilí ze Správy státních hmotných rezerv. Vláda nabídla postiženým farmářům tunu za 4500 korun. Zástupci zemědělských družstev oslovených ČTK ale spočítali, že tuna je vyjde na 6600 korun, což je dokonce více než tržní cena. Jiné slibované pomoci se prý od ministerstva přes sliby ministra Petra Bendla (ODS) nedočkali. 

"Chybí nám 1000 tun obilí na krmení. Normálně sklidíme 4000 tun, loni to bylo jen 800. Na krmení potřebujeme 2000 tun," uvedl předseda Agrodružstva Miroslav Pavel Oliva. A vysvětluje, jak došel k ceně 6600 korun za tunu obilí. "Úrok je půl procenta a obilí potřebuju na pět měsíců. To je 118.000 korun navíc. Za naskladnění a vyskladnění tuny zaplatím 156 korun a hlavně hmotné rezervy jsou ve skladech v severních a západních Čechách. Za dopravu bych tak dal 1,8 milionu. Takže to, co říká pan ministr, je nesmysl," řekl Oliva.

Zemědělci loni dostali dotace místo v prosinci již v říjnu a povedlo se jim odložit různé splátky. "Jenže to není žádná velká pomoc, když budu muset za rok zaplatit dvojnásobek a balvan s problémy se jen převaluje na později. Prosili jsme o pomoc na různých místech. U hejtmana, na ministerstvu financí a zemědělství i jinde, ale všechny reakce byly negativní," postěžoval si jednatel Agro Šanov František Kaňa. "Zhruba ve dvou třetinách oblastí republiky se zemědělci dokážou uživit, ale v naší oblasti se bez dotací neobejdeme," tvrdí Kaňa. 

Zemědělci se snaží řešit problémy sami, jde to však jen velmi těžko. Oslovili například kolegy z Vysočiny, kteří měli loni solidní úrodu. "Ale nabízejí tunu za 6500 korun," uvedl Kaňa. Přitom minulý týden stála krmná pšenice na Plodinové burze Brno 6000 korun. Oliva navrhoval při návštěvě ministra v Miroslavi, že si půjčí tisíc tun z hmotných rezerv a za rok je buď vrátí, nebo zaplatí, avšak neuspěl. Možnost nákupu krmného obilí tak zjišťuje také v Rakousku, kde by ho mohl dostat levněji. "Ale nelíbí se mi to, měli bychom si v Česku vystačit sami," řekl. 

Bez pomoci státu se někteří zemědělci na Znojemsku, aniž by museli sahat ke krizovým opatřením, neobejdou. Za loňský rok odhadují ztráty kolem osmi milionů korun, což je v případě Miroslavi téměř pětina tržeb za rok 2011, u Šanova čtvrtina. V Miroslavi už nařídili měsíční dovolenou, snížili porážkovou hmotnost u prasat a hovězího dobytka. Stáda ale zatím změnšovat nechtějí.