Za vysoké ceny mohou přemrštěné marže řetězců, říkají potravináři

Výrobci potravin se pustili do Víta Bárty, který označil potravináře a zákon o  významné tržní síle za jedny z viníků předražených výrobků v řetězcích. Podle  potravinářské komory však za vyšší ceny mohou daně a vysoké marže řetězců. Obchodníci to popírají.

Nový předseda Věcí veřejných Vít Bárta vytáhl po svém víkendovém  zvolení do boje za levné potraviny v obchodech. Podle něj se řada výrobků prodává v Česku dráž než například v Německu kvůli malé konkurenci mezi výrobci  některého zboží, například pečiva či piva (více  o tažení proti drahým potravinám čtěte zde).

Potravinářům podle něj nahrává i zákon o významné tržní síle, který podle  Bárty omezuje možnosti řetězců srazit ceny potravin, nahrává velkým dodavatelům  a omezuje malé. Bárta ho proto chce zrušit.

Zákon sice reguluje potravinářský trh a dodavatelům pomáhá zlepšit  jejich vyjednávací pozici vůči řetězcům, platí však pro všechny stejně a  stanovuje například to, že řetězce musí dodavatelům platit za zboží nejdéle do  30 dnů, nesmí prodávat zboží pod nákupní cenou či nesmí dodavatelům účtovat  speciální poplatky třeba jen za to, že jim mohou dodávat zboží.

Potravináři:  Bárta žongluje s čísly a trhu nerozumí

Samotné stanovování cen výrobků však zákon neřeší, a podle potravinářů tak  Bárta mluví o věcech, kterým vůbec nerozumí. Na posílení svých argumentů pak používá čísla, u kterých není jasné, kde je bere.

"Důkazem toho mohou být panem Bártou tak oblíbení pekaři, které obvinil  z umělého navyšování cen a cenového diktátu (Bárta uvedl, že za  posledních 25 měsíců stoupla cena pšenice o 19,5 % jakožto základní komodity, naproti tomu cena pečiva stoupla za dva roky až o  60 procent). Bohužel se nám nepodařilo zjistit, odkud pan Bárta bral svoje  údaje, protože ČSÚ a Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů nám poskytl zcela jiné  údaje. Z nich vyplývá, že cena pšenice vzrostla téměř o 30 procent, zatímco  cena chleba o 17 procent a cena bílého pečiva o 15 procent," říká mluvčí  Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

"Je jasně vidět, že výplody pana Bárty tedy nejsou ničím jiným než čirým  populismem, aby veřejnost nabyla dojmu, že pan Bárta je jediným spravedlivým,  jenž má na mysli jen prospěch spotřebitelů," dodává.

Podle ní mohou za vyšší ceny potravin v Česku vyšší daně (DPH i spotřební  daň) a hlavně vysoké marže obchodních řetězců. "Nejnižší marže (do 50 %) jsou u  komoditních výrobků, jako je pečivo nebo mléko. Naopak u výrobků s vyšší  přidanou hodnotou jsou marže velmi vysoké a běžně přesahují i sto procent.  Tyto marže tak značně omezují pro spotřebitele možnosti výběru, protože kvalitní či specializované výrobky jsou díky této obchodní politice řetězců pro zákazníky  značně cenově nevýhodné," říká Večeřová s tím, že obchodní řetězce získaly v Bártovi nového velkého spojence.

Zástupci obchodníků však argumenty potravinářů odmítají. Podle Zdeňka  Juračky, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), totiž potravináři manipulují  výpočty. "Potravinářská komora záměrně manipuluje se vzorcem, aby jí vycházela  vyšší čísla. Například u jednoho z jogurtů jí vycházejí marže od 60 do 83  procent, kdežto podle ČSÚ vycházejí u stejného výrobku v rozmezí 37 až 45  procent," říká Juračka.

Podle něj navíc potravináři vybírají jen některé výrobky a ignorují průměrné  marže, které v roce 2012 dosáhly u maloobchodu 22,9 procenta. Do maloobchodu se  přitom počítá i průmyslové zboží, které má vyšší marže než prodej potravin.  Marže navíc podle Juračky nevypovídají nic o ziskovosti odvětví, která je u  maloobchodu na úrovni jednoho procenta.

    Autor: Iva Špačková