Na Šumpersku budou zprovozněna biojatka, masem zásobují region

Nová biojatka budou příští týden zprovozněna na farmě společnosti Marwin ve Vysokých Žibřidovicích na Šumpersku, aby místní ekologičtí zemědělci měli kde porážet hospodářská zvířata a díky prodeji masa zlepšili ekonomiku svých ekofarem. Vybudování jatek stálo šest milionů korun. Desetinu nákladů na technologickou část projektu pokryla dotace z Programu rozvoje venkova. 

Jednatel firmy Marwin František Winter dnes ČTK řekl, že na biojatkách se bude maso z poražených zvířat také balíčkovat a prodávat. Projekt počítá se zásobováním obchodů a restaurací v regionu. "Přinášíme na trh výrobek, konečný produkt z naší farmy, která zde působí již dvacet let. Za tu dobu se ukázalo, že finalizace produkce je z mnoha hledisek výhodnější než pouhý prodej skotu či ovcí překupníkům. Navíc je důležité, že naše produkce zůstane v regionu a bude dostupná místním lidem," uvedl.    

Nová biojatka se zpracovnou masa ve Vysokých Žibřidovicích mají kapacitu osm kusů skotu týdně. Obsluha jatek bude podle Wintera se zvířaty zacházet šetrně podle pravidel ekologického zemědělství. "Porážet budeme zvířata především z našeho chovu, ale nabízíme také našim ekologicky hospodařícím kolegům z regionu možnost porážky jejich zvířat, tzv. ve mzdě. V případě zájmu jsme připraveni porážet i zvířata z konvenčního chovu," podotkl Winter. V novém provozu budou pracovat dva lidé.

Několikaletý rozmach ekofarem v Česku loni výrazně zpomalil. Ke konci roku jich bylo 3394, což bylo pouze o 14 více než o rok dříve. V předchozích letech ekofarem ročně přibývalo až o desítky procent. Ještě v roce 2011 činil meziroční nárůst více než deset procent.    

Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům.

Petr Běhal