Johann Becher rozšířil výrobu a zavedl typické ploché láhve

Jako žaludeční kapky Anglická hořká se před více než dvěma stoletími začala prodávat Becherovka, přezdívaná řadu let třináctý léčebný pramen Karlových Varů (i po roce 1965, kdy byl zpřístupněn pravý 13. pramen). U zrodu tohoto bylinného likéru stál Josef Vitus Becher, který svěřil tajemství likéru svému synovi Johannovi, od jehož narození uplyne 5. dubna 200 let. Johann (Jan) Nepomuk Becher, jehož podpis je dnes na každé lahvi Becherovky, značně rozšířil výrobu a známý likér začal za jeho éry pronikat i do Evropy.    

Becherovku začal Johannův otec prodávat v Karlových varech v roce 1807. Johann firmu převzal v roce 1838, dva roky před smrtí svého otce. Otec by na svého syna byl určitě pyšný, Johann například postavil novou továrnu na Steinberkách, kde je nyní Jan Becher Muzeum, a likér začal stáčet do typických plochých lahví (od roku 1907 odlévaných ze zeleného skla). Za jeho éry se Becherovka také začala vyvážet do ciziny, mimo jiné do Německa či Francie. Johann Becher zemřel 1. dubna 1895.

Od roku 1904 byla dodavatelem císařského dvora, kam putovalo na padesát litrů Becherovky měsíčně. Za první světové války, kdy se vozila i vojákům na frontu, se dostala například do Turecka či Egypta. Za dob socialistického Československa, kdy byla firma znárodněna, se stala Becherovka jedním z nejúspěšnějších vývozních artiklů. V roce 2001 byla dokončena privatizace Becherovky, která tak přešla do vlastnictví francouzské skupiny Pernod Ricard, jednoho z největších výrobců destilátů a vína na světě. Jako ochranná známka byla Becherovka a její německý ekvivalent "Becher Bitter" zaregistrována v roce 1922. V historii se firma také musela potýkat s napodobeninami a s nimi souvisejícími soudy.