Zemědělci na Vysočině vyjeli do polí, mají třítýdenní zpoždění

Na Vysočině letos začínají jarní práce v zemědělství asi s třítýdenním zpožděním. Důvodem je dlouhá zima. Někteří pěstitelé, které oslovila ČTK, už mluví o možných škodách na úrodě. Pomoci by jim ještě mohlo dobré počasí ve zbývající části jara. Zemědělci teď přihnojují ozimy a začínají chystat pole na setí jarních obilovin.    

"My jsme dneska zahájili přípravu půdy a začneme se setím jarního ječmene," řekl Josef Houček, předseda Výrobně-obchodního družstva Kámen na Pelhřimovsku. Družstvo musí na jaře oset a osázet polovinu ze svých 1500 hektarů orné půdy. Vysévat bude jarní ječmen a kukuřici a asi na 140 hektarů polí dá brambory. Všechno je teď potřeba udělat co nejrychleji. "Budeme nasazovat mechanizaci na vícesměnný provoz, pokud to počasí dovolí," podotkl předseda.    

Loni touto dobou už mělo družstvo zaseté jařiny a polovinu brambor v zemi. Letošní zpoždění by se podle Houčka mohlo projevit nižším výnosem. Ještě větší problémy by podle něj mohly nastat, kdyby začalo být hned hodně teplo. Družstvu, které má rovněž provoz na zpracování brambor, budou také nejméně měsíc chybět tuzemské dodávky, protože se v ČR zpozdilo sázení raných odrůd. Zásoby z minulé sklizně vydrží družstvu do června.    

Zemědělci na Vysočině produkují třetinu českých brambor, pěstují ale odrůdy sklízené později. Rané brambory se sázejí v Polabí a na jižní Moravě. Tam nastalo zpoždění v řádu týdnů, řekl ČTK Josef Králíček z Ústředního bramborářského svazu ČR. Na Vysočině je potřeba dostat brambory do brázd asi do 10. května, což ještě zemědělci mohou stihnout. Do stejného termínu se jim ale letos posunula většina jarních prací.

Rolnická společnost Lesonice na Třebíčsku začne se setím jařin v úterý nebo ve středu. V této níže položené části Vysočiny se jarní práce opozdily asi o měsíc. "Každopádně to bude mít vliv na výnos. U jarního ječmene a u jarní pšenice bude určitě propad," uvedl ředitel Martin Diviš.    

Zemědělské družstvo Vysočina v Želivě začíná chystat pozemky na setí obilí, máku a dalších plodin ve srovnání s jinými roky o dva až tři týdny později. "Ale i takové ročníky jako letos už tady byly," podotkl ředitel Josef Bulant. Rostliny podle něj zpoždění ještě mohou dohnat. "Domnívám se, že u většiny plodin by to zásadní vliv mít nemělo," řekl. Družstvo hospodaří na 3250 hektarech zemědělské půdy.