Novela o potravinách prý může zvýšit výdaje a omezit kontroly

Zvýšení výdajů ze státního rozpočtu a zároveň nižší intenzitu kontroly potravin v maloobchodě může přinést novela zákona o potravinách, jejíž projednávání ve středu vláda o týden odsunula. Vyplývá to z důvodové zprávy k novele. Návrh počítá s přesunem kompetencí mezi ministerstvy zemědělství (MZe) a zdravotnictví a také mezi dozorovými orgány MZe. Státní veterinární správa (SVS) má nově kontrolovat výrazně větší část maloobchodní sítě než dosud, stejnou jako nyní prověřuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). 

Důvodová zpráva k novele uvádí, že roční náklady SVS by se zvedly o osm milionů korun, náklady SZPI by zůstaly zhruba stejné kolem 300 milionů korun ročně a snížila by se intenzita kontrol prováděných SVS. Návrh kvůli zvýšení ekonomické a administrativní zátěže kritizuje vládní Komise pro hodnocení dopadů regulace (RIA). 

SZPI nyní kontroluje 35.500 maloobchodních provozoven, kde dohlíží na potraviny živočišného i rostlinného původu. "Každou zkontrolujeme v průměru jednou za 1,3 roku," řekl ČTK mluvčí Pavel Kopřiva. SVS z těchto míst kontroluje jen 5000, a to v těch částech prodejen, kde se porcuje maso. Podle novely by SVS kontrolovala všechny prodejny. Zatímco SZPI by náležela kontrola rostlinných výrobků, SVS by měla na starosti živočišné. "Předpokládaná frekvence kontrol (SVS) je jednou za tři až pět let a podle aktuální situace se může i snížit," uvádí se v důvodové zprávě. Kdyby měla zůstat stejná jako dosud, náklady by byly ještě vyšší než osm milionů korun ročně. 

Podle mluvčího SVS Josefa Dubna souvisí rozšíření působnosti veterinářů na širší část obchodní sítě s požadavky Evropské unie. Podle unie je třeba kontrole potravin živočišného původu jako rizikovějším než rostlinného původu věnovat větší pozornost. Možný růst nákladů by SVS kompenzovala úsporami, dodal mluvčí, nynější roční náklady veterinární správy neupřesnil.

Z nového rozdělení kompetencí fakticky vyplývá, že uvidí-li inspektor SZPI plesnivé sýry či shnilé maso, nemůže zasáhnout, stejně tak inspektor SVS nemůže prodejce potrestat za plesnivé pečivo. Mluvčí SVS ale upozornil, že povinností kontroly je v takovém případě upozornit příslušný správní úřad. I v současnosti platí, že pokud veterinární inspektor vidí při kontrole v obchodě plesnivé rajče, nemůže provést kontrolu, ale má povinnost upozornit SZPI, dodal Duben. 

Vládní Komise RIA navíc poukázala na to, že řada potravin je smíšených, tedy rostlinného i živočišného původu, a novela kompetence jasně nevymezuje. Nesoulad je také ve zveřejňování zjištěných nedostatků. Zatímco SZPI loni v červenci začala na webu Potraviny na pranýři ukazovat veškerá provinění z maloobchodní sítě, SVS svá zjištění zpravidla nezveřejňuje. 

Novela by podle Komise RIA rovněž zvýšila administrativní zátěž některých obchodníků. Zatímco nyní jim stačí registrace u jednoho úřadu, nyní by je čekala dvojí. "Díky novele by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže. Tím méně pochopení nacházíme pro přerozdělování kompetencí mezi SVS a SZPI," píše se ve zprávě komise. Ta navíc uvádí, že novela vznikla, aniž byl zřejmý postoj obou kontrolních orgánů, podle komise neexistuje ani důkladná analýza současného stavu. 

Komise RIA trvá na dopracování materiálů a prokázání toho, že neexistuje lepší než navrhovaná varianta. "V opačném případě nelze souhlasit s návrhem, který zvyšuje administrativní a ekonomickou zátěž. Ministerstvo rovněž poukazuje, že náklady SVS budou v nové koncepci pokryty z vlastních zdrojů SVS. To by však znamenalo, že její rozpočet byl dosud nadhodnocený," píše se ve zprávě Komise RIA.

Novelu bude vláda znovu projednávat příští týden. Proti ní se postavil jak ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), tak jeho stranický kolega, ministr financí Miroslav Kalousek. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) argumentuje tím, že novela má sladit tuzemské zákony s předpisy Evropské unie. Přesto však v novele věnuje nejvíce pozornosti úpravě kompetencí dozorových orgánů, konstatuje Komise RIA.