Manioky v Africe ničí devastující virus, varují vědci

V Africe se rychle šíří devastující virus, který ničí celá pole manioků. Podle vědců se nákaza původně vyskytovala na východě kontinentu, nyní ale ohrožuje rostliny i směrem na jih v Angole, a také směrem na západ v Nigérii. Právě druhá jmenovaná země je největším producentem této plodiny, která je v Africe velmi oblíbená. Maniok má denně na talíři přes 500 milionů lidí.

"Už teď vidíme extrémně devastující následky. Jestliže se tuto chorobu nepodaří zastavit, může to mít katastrofální následky," uvedl Claude Fauquet, který se zabývá výzkumem manioků. Afrika, která už tak bojuje s nedostatkem jídla, podle něj kvůli chorobě přichází každý rok o 50 milionů tun manioků.

V Ugandě se před pěti lety objevil nový kmen viru známého pod zkratkou CBSD, který tehdy zničil 45 procent úrody na polích provozovaných státem a v některých oblastech až 80 procent manioků na polích soukromníků. "Tento nový kmen vypadá mnohem agresivnější," sdělil ugandský odborník na manioky Chris Omongo.

Podle Fauqueta je problém i v tom, že virus napadá hlízy pod zemí, takže farmář může tyto sladké brambory, jak se někdy maniokům říká, pěstovat až půldruhého roku, aniž by něco tušil. Teprve když rostlinu vykope, zjistí, že je nakažená.

Podle posledních průzkumů již nyní virus CBSD způsobuje každoročně africkým farmářům ztráty ve výši 100 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun). Loni se v Africe vypěstovalo 150 milionů tun manioků z celkových asi 250 milionů tun, které se vypěstují v celém světě.

Původně se choroba objevovala pouze u manioků v Keni, Tanzanii či Mozambiku. V posledních letech ji ale zaznamenali i v Burundi, Rwandě a v Angole. "Jestliže se onemocnění dostane i do Konžské pánve, kde se pěstuje velké množství manioků, a rovněž, což je opravdu děsivé, do západní Afriky a Nigérie, dokážete si představit, co by to mohlo znamenat," řekl Fauquet. Právě z toho důvodu se tento týden sešli v Římě odborníci z celého světa, kteří diskutují, jak této katastrofické situaci zabránit.

Maniok je rostlina z čeledi pryšcovitých a pochází z Jižní Ameriky, kde se jeho hlízy bohaté na škrob pěstovaly od pradávna. Z Brazílie se do Afriky dostal v 17. století. Zpracovává se podobně jako brambory, může se vařit, smažit a nejčastěji se z něj dělá mouka na kaši, která je základem jídelníčku mnoha Afričanů.