AFP: V Bolívii pěstují víno v extrémních polohách

Nůžky cvakají a hrozny vína padají do plastových nádob. Sklizeň probíhá stejně jako na kterékoliv jiné vinici, ovšem s tou výjimkou, že v provincii Tarija leží parcely ve výšce 1700 až 2400 metrů nad mořem, na výběžcích pohoří And. "Je to extrémní vinařství," vysvětluje enolog Nelson Sfarcich, který pracuje pro několik bodegas (vinných sklepů) v provincii Tarija na jihu Bolívie u argentinských hranic.    

Vysoká poloha vinic spolu s teplým a suchým podnebím a vápenitou půdou vytvořily zvláštní prostředí. "Musíme vynakládat více úsilí než jiní, abychom získali kvalitní vína. Léta jsme museli studovat, které odrůdy se mu nejlépe přizpůsobí," říká podle agentury AFP Sfarcich.

"Jsou to odrůdy Cot a Merlot. Tannat také dobře vyhovuje, stejně jako Petit Verdot. Dávají vína s větším aromatem červených plodů, jako je borůvka nebo švestka. Naše bílá vína se nesou spíše ve znamení ananasu či citrusových plodů," vysvětluje.    

Pěstování vinné révy v extrémních výškách sice nevyhovuje mnoha klasickým odrůdám, ale fakt, že v Tariji je za celý rok jen málo chladných dní, umožňuje získávat dobrou sklizeň a zajímavou kvalitu vína. Podobně jako třeba v jižní Africe či v Austrálii, poznamenává enolog. Pokud jde o řídkost vzduchu, pod 2500 metry nad mořem není žádným problémem.    

Víno v regionu začali pěstovat v 18. století španělští jezuité. Tento mok si však nikdy nezískal velkou oblibu u Bolivijců, kteří za rok vypijí jen o něco málo více než jeden litr na osobu. Pro srovnání: průměrný Francouz vypije za rok asi 54 litrů vína.    

 "Vinařství zde získalo masivní charakter v posledních 15 až 20 letech. Bolivijci se o víno začali zajímat teprve nedávno, ale jeho spotřeba pozvolna roste. Přáli bychom si, aby se víno stalo součástí jídelníčku našich spoluobčanů," říká Sfarcich.    

Bolivijští vinaři rovněž hledí dále za hranice své vlasti. Předseda bolivijské asociace vinařů (ANIV) José Luis Porcel věří v budoucnost: "Již jsme exportovali do Španělska, do Spojených států, do Kanady i do Francie, ale v malém množství. Tím jsme si však získali dobrou pověst. Sklizeň je pěkná a můžeme doufat v rozšíření našeho exportu," říká.    

"Nesmíme zapomínat, že se víno pěstuje ve výšce kolem 2000 metrů nad mořem. Můžeme tedy mluvit o 'výškových' vínech, a tuto specifičnost je třeba využít v marketingu," zdůrazňuje Porcel. Tvrdí také, že bodegas v Tariji mají kapacitu na zvýšení produkce, která nyní dosahuje pouze kolem 5,5 milionů litrů ročně z 2500 hektarů vinic.    

"Naše vína získala v zahraničí několik ocenění, a to svět vína překvapilo," vypráví s hrdostí Javier Castellano třicítce turistů z Evropy a Latinské Ameriky, kteří sem zavítali na "vinařskou cestu" - asi čtyřicetikilometrový okruh vedoucí zelenými údolími. Navštíví při ní zejména rodinné bodegas, kde se ještě podomácku vyrábí silné a sladké víno.

Průvodce turistů soudí, že rozvoj místního vinařství přispěl k vyšší návštěvnosti regionu. "Tarija nikdy nebyla turistickou destinací pro ty, kdo Bolívii navštíví. Dnes je však hlavním lákadlem právě enologická turistika. Prudce roste zejména příliv turistů z Evropy," dodává.    

Sotva 15 let poté, co se vinařství stalo v Bolívii průmyslovým sektorem, přináší zemi podle údajů ANIV kolem 35 milionů eur (zhruba 874 milionů Kč) ročně a dává přímo obživu asi 4000 rodinám.