Povodně napáchaly zemědělcům velké škody, potraviny by ale neměly zdražovat

Povodně v zemědělství páchaly škody i letos. Podle údajů, které má zatím Zemědělský svaz České republiky k dispozici, přímé škody na zemědělské produkci nedosáhnou takové výše jako po povodních v roce 2002, nicméně i tak je nyní zničeno desítky tisíc hektarů zemědělské půdy. Zároveň lze očekávat, že škody nebudou pouze na zaplavených pozemcích. Dlouhodobé deště způsobily škody i na pozemcích, kde stojí voda bránící zemědělským pracím a na kterých lze tedy předpokládat nižší výnosy. V souvislosti s tím se také diskutuje podíl viny zemědělců na těchto povodních.    

I přes to, že voda zaplavila okolo 50 tisíc hektarů úrodné půdy, škody sčítají zemědělci i na dalších nezatopených, ale zcela podmáčených pozemcích. Odhadované škody v zemědělském sektoru se nyní pohybují okolo 1,8 miliard korun. Tato částka se však může ještě navýšit. „Zatím je nám známa škoda téměř na 50 tis. hektarech zemědělské půdy s tím, že v některých okresech se škoda stále sčítá, a tak čekáme na jejich výsledky,“ řekl Ing. Martin Pýcha, předseda ZS ČR.  

Přestože škody jsou významné, je málo pravděpodobné, že by tento stav vedl ke zvýšení cen potravin. Výjimku mohou tvořit některé komodity jako například některé druhy zeleniny, tedy za podmínky, že zákazník bude chtít kupovat českou zeleninu. Celkově deštivé jaro může vést také ke zvýšení cen českého medu a nižším výnosům některých komodit. Dlouhé deště způsobují zemědělcům problém i na porostech jařin či na krmných plodinách a u pícnin, neboť většina zemědělců nemohla píci sklidit, a pokud se jim to podařilo, tak ve zhoršené kvalitě a následně i nižší užitkovosti v živočišné výrobě. 

Často je také diskutována otázka, zda zemědělci špatnou volbou plodin nepřispěli k těmto povodním. Je třeba říci, že takovéto množství srážek, které spadlo v postižených oblastech, by nebyly schopny zadržet žádné plodiny. Nezadržely ji ani louky a pastviny. Navíc je třeba říci, že MZe již několik let zpětně reguluje druhy plodin a způsoby jejich pěstování v tzv. erozně ohrožených oblastech, takže například v silně erozně ohrožených oblastech je zcela zakázáno pěstovat širokořádkové plodiny jako je například kukuřice. MZe tato pravidla velmi přísně kontroluje a ze strany zemědělců jsou dodržována. 

Zemědělský svaz stejně jako v minulosti tak i v reakci na tyto povodně plní funkci prostředníka mezi jednotlivými zemědělci a zprostředkovává nabídky pomoci členům postiženým velkou vodou. „Mohu říci, že mezi zemědělci se projevuje vzájemná solidarita a ochota pomoci,“ dodává Martin Pýcha. 

Zemědělský svaz České republiky 

Zemědělský svaz České republiky (ZS CR) je největší zaměstnavatelskou agrární organizací v ČR. Členové ZS ČR zaměstnávají 42 % z celkového počtu pracovníků v zemědělství. Vedle zaměstnavatelských funkcí svaz plní funkce zejména v podnikatelském a producentském směru a podporou družstevního podnikání v zemědělství. Předmětem činnosti svazu je obhajovat zájmy svých členů, pomáhat jim v rozvoji podnikatelských aktivit a za tímto účelem poskytovat služby a poradenský servis v oblasti hospodářské, ekonomické, podnikatelské, právní a sociální.

Svaz je jakožto člen Konfederace zaměstnavatelských podnikatelských svazů zastoupen v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). Problematiku družstevnictví svaz řeší i prostřednictvím svého členství v rámci Družstevní Asociace ČR a Mezinárodního družstevního svazu v evropském regionu – Družstva Evropa. Svaz je také členem nadnárodních nevládních zemědělských organizací COPA (Výbor profesních zemědělských organizací) a COGECA (Výbor organizací zemědělských družstev).

Více informací naleznete na www.zscr.cz.