V Olomouci bylo otevřeno nové centrum biotechnologického výzkumu

Několik desítek vědců z 12 zemí světa pracuje v novém Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, které bylo dnes slavnostně otevřeno v Olomouci. Vybudování moderního vědeckého pracoviště stálo 808 milionů korun, přičemž investiční náklady pokryla dotace z fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Na projektu Centra regionu Haná se podílí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.  

Ředitel Centra regionu Haná Ivo Frébort dnes novinářům řekl, že pracoviště patří k nejmodernějším v Česku i EU. Vědci mají k dispozici čtyři výzkumné objekty a skleníky, v nichž se zabývají proteinovou a rostlinnou biotechnologiíi, chemickou biologií a genetikou. V centru, jehož postupná výstavba začla předloni v dubnu, nyní pracuje 130 vědců. Výsledky jejich práce centrum formou licencí poskytuje komerčním subjektům v regionu i mimo něj.  

Vědcům se v Olomouci podařilo zlepšit užitné vlastnosti ječmene pomocí genetické modifikace. Centrum získalo americký patent na novou sloučeninu Incyde odvozenou od rostlinných hormonů, která má zlepšit výnosy zemědělských plodin. "Pracovníci Centra regionu Haná patří v mnoha oborech ke světové špičce a máme na svém kontě již řadu významných úspěchů. Patří mezi ně i metoda, která umožňuje čtení složité dědičné informace pšenice, díky níž je centrum klíčovým účastníkem velkého mezinárodního projektu," uvedl vědecký ředitel Centra regionu Haná Jaroslav Doležel.   

Vědci, kteří v laboratořích po celém světě pracují na nových odrůdách obilovin, mohou podle Doležela odvrátit hrozbu nedostatku potravin. "Zemědělství sice pořád zůstává ve stínu moderních a chytlavých technologií, pomalu ale začínají prosakovat zprávy, že jednou bude potravin málo. Bude jich nejen málo, ale budou i kriticky chybět. V roce 2050 nás bude na Zemi devět miliard a pokud nezvýšíme produkci potravin o 60 procent, tak budeme hladovět," varoval.  

Centrum Regionu Haná se specializuje i na výzkum geneticky modifikovaných plodin, které mají vyšší výnosy. Vědci se například pomocí genetické modifikace snaží zvětšit kořenový systém rostlin, aby poté lépe odolávaly suchu a dokázaly zužitkovat více živin z půdy. 

EU je ale na rozdíl od zbytku světa ke genetickým plodinám silně odmítavá a v její členských státech lze pěstovat pouze kukuřici MON 810, která má obranu proti škůdci zavíječi. Ve světě se biotechnologické plodiny pěstují ve větším měřítku. "EU se chová podivně. Na jednu stranu některé členské státy zakazují jejich pěstování na svém území, na druhou stranu Evropa dováží obrovské množství geneticky modifikované sóji a kukuřice, která slouží jako krmivo pro dobytek," podotkl Frébort. 

Podle europoslance Jana Březiny ale regulace není libovůlí bruselských úředníků. Zavedena byla kvůli negativnímu postoji evropské veřejnosti vůči geneticky modifikovaným plodinám. "Pokud nezměníme přístup veřejnosti vzděláváním a osvětou, tak se Evropa může dostat na vedlejší kolej," řekl.