Obilí na Vyškovsku je dost. Usychá na polích

Konec července znamená také na Vyškovsku začátek žní. Po katastrofální loňské sezoně, kdy zemědělci na některých místech regionu přišli až o polovinu úrody, slibuje letošní léto zlepšení. Zemědělci přesto moc nadšení nejsou.

Na vině je podle něj skutečně vlna veder. „Poslední týden dostává obilí skutečně zabrat. Rostliny nemají dost vody na to, aby si z ní mohly vytáhnout živiny, a místo dozrávání se tak klasy a zrna smrsknou. To samozřejmě sníží výnos," vysvětlil předseda.

Vysoké teploty s sebou přinášejí i další problém. „Letos se hodně projevuje nevyrovnanost lokalit. To znamená, že na některých místech jsou rostliny zralé, zatímco jinde ne. Na začátku sklizně je s tím problém téměř vždy, ale letos je to kvůli vedru podstatně větší problém," objasnil Sigmund.

Rozdílná zralost rostlin tak komplikuje proces sklízení. „Není kvůli tomu možné umlátit celé pole, letos třeba nemůžeme sklidit tak dvacet procent řepky," prozradil předseda.

Ačkoliv žně teprve začaly, předpovědi se přiklánějí spíš k průměrným číslům sklizených plodin. „Úroda řepky je dobrá, u obilí však čekám průměrný výnos. Samozřejmě to bude lepší než loni, ale ani tak žádná sláva. Obilí nám momentálně místo dozrávání dosychá," popsal.

Rolníci tak očekávají výnos zhruba šesti tun na hektar obilí. „Je to škoda, protože letos jsme neměli problémy ani se škůdci, ani s lidmi ničícími úrodu. Zaschlému obilí už ale nic nepomůže," doplnil Sigmund.

Průměrnou sklizeň očekávají také v Nížkovicích. „Ozimy a pšenice budou mírně nadprůměrné, ječmen je trochu horší, protože měl kratší vegetační dobu. Kvůli počasí jsme ho totiž museli vysadit až v dubnu," prohlásil agronom společnosti Agria Nížkovice Ivan Sedlák.

Vedrům nicméně až takovou vinu nedává. „Teď už je to dané, obilí už neuškodí nic. O něco hůř na tom bude ovoce, to tohle vedro nesnáší příliš dobře. Třeba meruněk je ale na stromech letos dost," popsal agronom.

Ceny zemědělských plodin se podle něj tento rok udrží v normálu. „Celkově bych řekl slabší průměr u ovoce, průměr u obilí. Na cenách se to nijak neprojeví," předpověděl Sedlák.

S tím nesouhlasí ředitel zemědělského družstva Kojál-Krásensko Ladislav Ševčík. „Ceny pro nás budou špatné. Je to možná paradoxní, nicméně vyšší úroda znamená, že obchodníci budou tlačit ceny na minimum. Sklízíme navíc v době nejnižších cen," objasnil.

Na Drahanské vrchovině totiž žně začínají ve srovnání se zbytkem Vyškovska zhruba o dva týdny později. „Nacházíme se ve vyšší poloze, je tu tedy větší zima a úroda ještě nedozrála. Sklízet řepku začneme tak za týden na jižních polích, obilí přijde na řadu potom," popsal Ševčík. Předpovídat celkové množství úrody se zdráhá. „Těžko říct, s rostlinami na poli se vždycky může něco stát. Leccos neovlivníme. Odhadoval bych mírný nadprůměr, ale my si tím nijak nepomůžeme. Vypadá to tak, že za loňský rok, kdy bylo obilí málo, jsme nejspíš dostali víc než za letošek, kdy ho bude dost," podotkl ředitel družstva.

MICHAL CHMELA