Nekalkulované dopady české zemědělské politiky

Svaz marginálních oblastí ve své tiskové zprávě ze dne 19. srpna zveřejnil základní sazby Programu rozvoje venkova pro období 2014-2020, respektive výpočty ekonomické újmy u jednotlivých režimů hospodaření, se kterými nyní pracuje expertní skupina na ministerstvu zemědělství a které většinou nezaručují ani udržení dosavadní reálné hodnoty sazeb.

Definitivní sazby, o kterých bude rozhodovat ministr zemědělství, budou mít fundamentální dopady na schopnost České republiky čerpat přímé platby, na rozpočet Státního pozemkového úřadu (SPÚ), na stavy chovaného skotu a hlavně na další snižování rozsahu zemědělské půdy v ČR úbytkem stálých pastvin, na nichž se nevyplatí hospodařit a zarostou dřevinami. Podle informací SMO bohužel ministerstvo zemědělství nedisponuje kvantifikacemi těchto vlivů.

Ministerstvo bohužel nebere v úvahu ani fakt růstu tržeb v úrodných oblastech a dosavadní pokles tržeb v oblastech neúrodných. Pokud bude tento trend zakonzervován, tak racionální farmáři hospodařící v méně úrodných oblastech sebezáchovně opustí méně úrodné pozemky a ze zbývajících pozemků ty lepší rozorají. Česká republika má kvůli extrémně vysokému podílu oraných pozemků pouze cca 21 % stálých pastvin. V případě rozorání, opuštění či jiného snížení podílu stálých pastvin o pouhý jeden procentní bod začne mít ČR problémy s tím, aby zabezpečila řádné čerpání financí ze Společné zemědělské politiky. Tyto problémy se budou stupňovat s každým dalším procentem.

Racionálně uvažující zemědělci, kteří v méně úrodných oblastech už většinu své půdy vlastní, budou řešit ekonomičnost nejenom jejího dalšího obhospodařování, ale i její samotné držby. Naštěstí drtivá většina pozemků je pod splátkovými kalendáři, takže zemědělci ji mohou vrátit státu, resp. SPÚ a dostanou zpět všechny zaplacené peníze. SPÚ jim strhne pouze poplatek za dosavadní užívání půdy ve výši 1 % ceny za rok. SPÚ tedy bude vracet peníze, které za posledních 15 let od zemědělců zinkasoval za prodej státní půdy. Pokud by takto bylo státu vráceno 100 tis. hektarů, bude stát vracet kupní ceny v objemu 5 miliard. Kč a získá do vlastnictví pozemky, které svou vlastní politikou učinil bezcennými.

Uvedené procesy budou doprovázeny poklesem stavů chovaného skotu, protože současné nabídky ze strany ministerstva zemědělství ve výši 2000 Kč na dobytčí jednotku a prémiově 1300 Kč, pokud je chovaná na travních porostech, znamenají pouhých 650 Kč/ha při velmi slušné intenzitě 0,5 DJ/ha, což je asi tak maximum možného k uživení z travních porostů bez rozorávání pozemků. Ministerstvo totiž zatím opomíná kalkulovat fakt, že i chovatel skotu je příjemcem plošné přímé platby a pro výplatu vázaných plateb musí chovateli skotu snížit plošnou platbu o 1000 Kč/ha. I kdybychom odhlédli od druhého faktu, že uvedených 650 korun je v zásadě stejně, kolik chovatelé dostávali přes vázané podpory doposud, tak tato částka naprosto nepostačuje pro pokrytí nákladů zvýšených o cca 3000 Kč/ha. A protože je tato částka zhruba 5x vyšší, než je možné realizovat vázanou platbou ve výši 15 % z 1. pilíře, mohou řešit chov skotu pouze plošné platby ve 2. pilíři.

Všeobecně platí, že pokud je Společná zemědělská politika chybně nahlížena jako zdroj pro financování vlastní výroby, resp. soukromých statků a nikoliv jako instrument, kterým veřejná sféra racionálně doplňuje trh v oblasti externalit a veřejných statků, pak lze jednoduše dojít k přesvědčení, že jde jen o obyčejné handlování s penězi, kdy je potřeba každému dát trochu, aby byl spokojený. Tento neodborný přístup má však nejen výše uvedená úskalí, která je potřeba si uvědomit, přestože je neskonale jednodušší uvažovat pouze v kategoriích přesunů prostředků a uspokojování zájmových skupin, než složitých interakcí trhů soukromého a veřejného zboží.

Jako memento nám mohou sloužit devadesátá léta, kdy při nárůstu výrobních nákladů a snížení reálných podpor v méně úrodných oblastech přišla Česká republika o zhruba desetinu zemědělské půdy, která zarostla a její návrat do kulturního stavu už bohužel není reálný. 

Svaz marginálních oblastí 

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně  živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem. 

Kontakt:

Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368

předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225

Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz