Němečtí pekaři bojují za slezský koláč, nemají ho mít jen Poláci

Pekařům z německé části historického Slezska se nelíbí, že Evropská unie zaregistrovala slezský drobenkový koláč jako chráněný geografický název pouze pro polské Slezsko, a napadli toto rozhodnutí u Soudního dvora EU v Lucemburku. Němečtí výrobci sladké pochoutky se podle agentury DPA obávají, že dosavadní úprava by je znevýhodnila vůči polským kolegům a ekonomicky poškodila.

Koláč z kynutého těsta pečený v hranaté formě a navrch sypaný drobenkou se jako "slezský koláč" smí podle EU péct pouze v Opolském vojvodství a Slezském vojvodství s metropolí Katovicemi. Polský termín "kolocz ślonski" nebo "kolacz ślonski" je přitom v oficiálním dokumentu do němčiny přeložen jako "Schlesischer Streuselkuchen", tedy slezský drobenkový koláč.

Právě pod tímto názvem jej ale vyrábí 22 pekařství v saském Zhořelci a jeho okolí, tedy v regionu, který po přidělení většiny území historického Slezska po druhé světové válce k Polsku zůstal na německé straně hranice. Pekařský mistr Michael Tschirch, který nabízí hned několik typických regionálních produktů, nyní raději prodává drobenkový koláč bez přídomku slezský. "Nevíme, co je špatně," tvrdí. 

"Musíme našim členům radit, aby byli opatrní," uvedl Peter Becker, prezident Ústředního svazu německých pekařů, který se v létě obrátil na evropský soud poté, co jeho stížnost zamítla Evropská komise. "Naše žaloba není namířena proti polským pekařům," zdůrazňuje. Německým pekařům jde podle něj hlavně o vyjasnění nesrovnalostí.

Především nesouhlasí s tím, aby se polský "kolacz ślonski" do němčiny překládal jako slezský drobenkový koláč. Tschirsch už navrhl, aby se obě strany sešly u jednoho stolu a za účasti prostředníka spor o název vyřešily. "A s pořádným tlumočníkem," poznamenal.

Spory o chráněné zeměpisné označení vedli Němci také s Českem. Společně s Rakušany měli výhrady proti udělení chráněné značky například olomouckým tvarůžkům. Němci a Rakušané chtěli, aby právo vyrábět tyto tradiční potraviny měli i potomci sudetských Němců žijící dnes na území Německa a Rakouska. Stejně odmítavě se německy mluvící sousedé stavěli také k označením karlovarské oplatky nebo karlovarské trojhránky.

Všechny tyto produkty nakonec chráněné označení EU získaly. Němci a Rakušané nicméně mohou německý název po dobu pěti let také používat.