MZe chce sloučit regionální značky potravin

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce sloučit soutěže, na jejichž základě je potravinářským firmám udělována značka Regionální potravina, se souběžně probíhajícími regionálními soutěžemi Agrární komory. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Dana Večeřová s tím, že záměrem úřadu je zefektivnění systému a financování značek. Vše je podle ní ve stádiu návrhu.

"Účelem změny systému a sloučení Regionální potraviny administrované Státním zemědělským intervenčním fondem a regionálních soutěží Agrární komory je efektivnější využívání potenciálu regionálních potravin i efektivnější využívání finančních prostředků," zdůvodnila záměr MZe Večeřová.

Ten podle ní počítá s tím, že by se na financování Regionální potraviny podílely kraje, které nyní spolufinancují soutěže Agrární komory. Ty by naopak mohly získat nově finance ze státního rozpočtu jimiž je financována Regionální potravina.

Státem pořádané krajské soutěže, jejichž vítězové získávají právo používat značku se zeleným logem, fungují od roku 2010. Regionální Agrární komory o několik let déle v několika krajích organizují soutěže s názvy jako Chutná hezky jihočesky či MLS Pardubického kraje. Tam, kde jsou ocenění komory udělována a zavedena, by mohla být zachována a uváděna dále jako součást loga Regionální potraviny, uvedla mluvčí. 

Značku Regionální potravina letos nově získalo 101 výrobků. Počet produktů, které mohou zelené logo nosit, tak vzrostl na 374. Podle SZIF celkový rozpočet na organizaci soutěží a propagaci značky meziročně klesl o deset milionů korun na 40 milionů korun. Kvůli tomu byla omezena propagace značky.

Produkt, aby se mohl krajské soutěže zúčastnit, musí být vyroben v daném regionu a podíl tuzemských surovin musí tvořit minimálně 70 procent. Hlavní složka musí být stoprocentně domácího původu. Soutěže jsou určeny pro malé a střední výrobce s maximálně 250 zaměstnanci. V pravidla Regionální potraviny jsou v řadě podmínek odlišná od soutěžích o značky komory, mohou se jich účastnit i velcí výrobci. Podle Večeřové bude proto při případném slučování soutěží potřeba najít kompromis.

Odborníci se shodují, že mezi hlavní důvody preference tuzemských potravin patří jejich větší čerstvost proti dováženým produktům. Například dovážené ovoce nebo zelenina se kvůli následné přepravě sklízejí v nezralém stavu a chemicky se ošetřují. Nákupem regionálních potravin navíc podpoří lidé potravináře a zemědělce ze svého okolí, což může pozitivně ovlivňovat zaměstnanost v kraji. Nezanedbatelné je i ekologické hledisko. 

Ačkoli se lidé kvůli nelehké finanční situaci snaží na potravinách šetřit, potravinový patriotismus českých zákazníků se zvyšuje. Přesto z tohoto pohledu Češi výrazně zaostávají za Francouzi, Němci či Rakušany, kteří jednoznačně preferují místní produkty. Domácí původ potravin začaly v posledních letech kvůli tomuto trendu marketingově využívat obchodní řetězce, včetně těch, které byly v minulosti za nesmlouvavé chování k dodavatelům nejvíce kritizovány.