Dražší potraviny? Vepřové, sýry i brambory

Spor o to, zda oslabení koruny pomůže ekonomice, dál dělí analytiky i členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Guvernér centrální banky Miroslav Singer v pátek předstoupil před ekonomy s vysvětlením nečekaného kroku z minulého týdne. Kromě toho ujistil veřejnost, že podle odhadu centrální banky dramaticky nezdraží citlivá složka – potraviny.

"Zatímco letos potraviny v průměru zdražovaly o tři procenta přes jednotlivá čtvrtletí, čekáme, že budou zdražovat méně, někde na úrovni dvou procent. Ten krok není pro ceny potravin dramatický a jejich růst se prostě zpomalí," odhadl první bankéř státu. Už na konci minulého týdne přitom ČNB uvedla, že oslabení koruny by mělo nahrávat českým farmářům a potravinářům. S tím ale lidé z praxe nesouhlasí. Taková poučka podle nich nefunguje v případě, pokud je země závislá na dovozu. A to bohužel Česko je.

Závislí na dovozu

Ukazuje to pohled na takzvané saldo agrárního obchodu. Z něj je patrné, že se k nám více dováží, než sami vyvezeme. „Za posledních pět let je roční saldo 26 až 34 miliard korun. Jsme zemí závislou na dovozu a můj názor na ceny je opačný než pana guvernéra," uvedl v pátek v rozhovoru pro regionální Deník prezident Agrární komory a nezávislý senátor Jan Veleba.

Jenom masa k nám ročně dovezeme za 19 miliard korun, z toho vepřového musíme dovézt více než 50 procent. Dále musíme dovézt například 47 procent sýrů, 20 procent vajec a obdobný podíl drubežího 
a brambor. „Jestli se o něčem dá říci, že jsme stoprocentně soběstační, tak je to hovězí a obilí," vysvětluje Jan Veleba. Tento výčet podle něj jasně ukazuje na rizikové typy potravin, které by slabá koruna mohla zdražit.

Vedle toho se musí připočítat i dražší vstupy pro farmáře: především to, že se zvedne cena nafty (odhadem o 60 haléřů na litr). Pro živočišnou výrobu zdraží některé dovozové krmné směsi a pro rostlinnou výrobu hnojiva. Především pesticidy, které se k nám ve velké míře dovážejí.

Vysoká konkurence

Skepticky vidí cenu dovozových potravin i obchodníci. Pozitivní vliv by mohla sehrát vysoká konkurence, kdy ani jeden z řetězců nemá více než desetinu trhu. Ale i tady platí, že jsme závislí na dovozu.

„Zákazníci by se neměli strašit, už tak jsou vystrašeni činy politiků, ale v tomto případě musím říci, že slabá koruna bude mít na potraviny vliv a jejich cena se zvýší," uvedl v pátek pro regionální Deník prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Podle něj obchodníci nebudou váhat se zvýšením nepotravinářského zboží, u potravin ale bude nárůst cen velmi pozvolný. „Myslím, že ten vliv bude vyšší než dvě procenta, která zmínil pan guvernér," odhadl Zdeněk Juračka.

Zároveň upozornil na důležitou věc. Čeští zpracovatelé masa by teoreticky mohli 
v případě masa dovážet ze zemí mimo eurozónu. Jenže například Poláci či Bulhaři už pro účely mezinárodního obchodu cení své zboží nikoliv ve svých národních měnách, ale rovnou v eurech. Dopadu slabé koruny se tedy stejně nevyhneme.

Vyšší cena 
u jižního ovoce

Nezávislí analytici určité zdražení rovněž nevylučují, ovšem záležet bude na spotřebním koši jednotlivce. „Vyšší cena může být třeba 
u jižního ovoce. Na druhou stranu to v pohledu na spotřební koš domácností nehraje až tak velkou roli," míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Každopádně devizová intervence ČNB vytvořila obchodníkům předčasné Vánoce. Budou mít silný listopad, ale slabší leden," doplňuje Pavel Sobíšek.

Zajímavé je, že při hlasování o oslabení koruny nebyli členové bankovní rady ČNB jednotní. V sedmičlenné radě byly i hlasy proti, není ale zřejmé, kdo jak hlasoval. Kvůli oslabení měny centrální banka upravila výhled ekonomiky pro příští rok: měla by růst o 2,1 procenta při inflaci o 2,2 procenta.

Autor: Jan Klička