Trápení včelařů pokračuje. Po bídné sezoně přišel mor

Výroba medu nízká, ceny závratné. Počasí mělo drastický vliv na letošní včelařskou sezonu. Aby toho nebylo málo, zaútočil mor.

Každá dvacátá včela, která se pohybuje na Břeclavsku, je podle Gustava Pelana jeho. Vlastní tři sta včelstev, všechny na různých místech. Hrozbu nakažení jeho chovu zákeřným morem včelího plodu vidí reálně. Jak řekl, na riziko nákazy si na Břeclavsku a v okolí už zvykl.

„Kolem roku dva tisíce se na Břeclavsku vyskytl mor po nějakých sedmdesáti letech klidu. Pak se to drželo a před zhruba deseti roky to zase vypuklo. Už jsem se smířil s tím, že mě samotného to může taky potkat," přiznal Pelan. Po tom, co se mor nedávno vyskytl i v Mikulově, má v ochranném pásmu dvě stanoviště. K Břeclavsku se do seznamu území přidalo i Mikulovsko s Březí, Bavory, Pernou, Klentnicí a Sedlecem.

Nemoc včel ale Pelana zatím nijak neomezuje. Kromě určitých opatření, která vydala Krajská veterinární správa a kterých se musí včelaři v ohrožených oblastech držet, se s výraznějšími omezeními nesetkal. Jeho včelstvo totiž nekočuje. „Hlavní nevýhodou ochranného pásma, které se rozprostírá ve vzdálenosti pěti kilometrů od ohniska nákazy, je zákaz kočování. To je pro produktivitu včel velmi významné a efektivnější nežli stabilní místo," popsal Pelan.

Sám se hned od roku 1997, kdy včelařit na Břeclavsku začínal, rozhodl nekočovat, protože mor už v té době viděl jako dlouhodobý problém oblasti.

Jediná cesta: výpal

S problematikou kočování souhlasil i Jiří Sekereš z Českého svazu včelařů v Mikulově. Podle něj zákaz pohybu včelstev může ovlivnit výslednou produkci medu. „Někteří včelaři jezdili se včelami na řepku, pak na lípu, potom na slunečnici. To jim mohlo dost zvýšit výnosy," potvrdil Sekereš. Jak mínil, důvodem ochranného pásma i na Mikulovsku se stalo zamoření dvou úlů.

„U jednoho včelaře se částečná nákaza objevila už v loňském roce, ale letos měl už včelstvo fatálně zamořené. Nakažené úly musel pod dozorem spálit," řekl Sekereš.

Podle něj žádná léčiva nefungují. Antibiotika a jiné léky objevující se v Asii se ve výsledku jen podepisují na kvalitě prodávaného medu. „Aby včelaři nezkrachovali, tak to tam nepálí. Včelstvo je po dávkách antibiotik sice relativně funkční, ale včely zůstávají i nadále bacilonosiči," vysvětlil Sekereš.

Karanténa podle něj potrvá rok. Pokud se po dvanácti měsících opět potvrdí nakažení, omezení včelařů potrvá.

To ale nijak nevadí podnikání Milana Češky, který má v Lednici sídlo firmy. Společnost se specializuje na prodej medu. „Nás mor neovlivňuje, protože med výlučně jen kupujeme. Dodavatele máme sice i mezi břeclavskými včelaři, ale ti mají své úly většinou mimo ochranná pásma," mínil Češka. Podle něj se na slabé „úrodě" projevilo spíše špatné počasí.

S tím souhlasí i Sekereš. Sezona patřila k nejhorším za posledních padesát let. „Když jsem se bavil se starými matadory, řekli mi, že tak špatný rok dlouho nezažili. Bylo moc chladno a květy nedávaly nektar," osvětlil situaci mikulovský včelař. Sám už má med k prodeji jen v omezeném množství, přestože minulé roky mu vydržel vždy až do května. „Se zásobami medu pomalu končím. Museli jsme zvýšit i cenu, protože to bylo prostě mizerné," zakončil Sekereš.

ADÉLA JELÍNKOVÁ

Autor: Redakce