Nová lesnická strategie EU

20. září 2013 zveřejnila Evropská komise Novou lesnickou strategii EU: pro lesy a navazující průmyslová odvětví (KOM (2013) 659 v konečném znění). Evropská komise byla již delší dobu pod tlakem členských států EU, které volaly po nové lesnické strategii EU, ale zveřejnění návrhu bylo několikrát odloženo kvůli komplikacím při jeho projednávání mezi různými generálními ředitelstvími Evropské komise.

Evropská komise v dokumentu konstatuje, že lesy a ostatní zalesněná území pokrývají více než 40 % rozlohy EU, ale jejich charakter v jednotlivých regionech je velmi různorodý. Zalesňování a přirozená sukcese zvyšovaly v posledních desetiletích lesnatost v EU asi o 0,4 % ročně. Těží se zhruba 60–70 % celkového ročního přírůstu dřeva, takže zásoby dřeva stále rostou, ale očekává se, že se toto procento bude zvyšovat. Asi 60 % lesů vlastní několik milionů soukromých vlastníků a toto číslo bude dále narůstat, jelikož v některých členských státech pokračují restituce lesních majetků. 

Téměř čtvrtina lesů EU je chráněna v rámci sítě Natura 2000 a velká část zbývajících lesů je stanovištěm druhů chráněných podle právních předpisů EU. Lesní biomasa je v současnosti nejdůležitějším zdrojem energie z obnovitelných zdrojů a nyní představuje přibližně polovinu celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v EU. Podle národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů by se biomasa využívaná pro vytápění, chlazení a výrobu elektrické energie měla podílet asi 42 % na naplnění cíle spočívajícího ve 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Pokud by tohoto cíle bylo dosaženo, množství dřeva používaného pro energetické účely v EU by odpovídalo dnešní celkové těžbě dřeva.

"Dosud platná Lesnická strategie EU pochází z roku 1998, a ačkoli je i po 15 letech v mnoha ohledech stále aktuální, je třeba reagovat na nové společenské a politické trendy, které kladou stále větší nároky na lesy, lesní hospodářství i navazující průmyslová odvětví. Evropská komise ve svém návrhu zdůrazňuje, že vzrůstající počet politik, zejména na úrovni EU, souvisejících s lesy a lesním hospodářstvím, vytváří složité a roztříštěné prostředí pro rozhodování v této oblasti. Rostoucí propojení mezinárodních trhů (např. s vlákny a palivy) rovněž způsobuje různá narušení trhu," komentuje důvody vzniku strategie v Lesnické práci Tomáš Krejzar (MZe).

"I když Smlouva o fungování EU neobsahuje žádná zvláštní ustanovení pro lesnickou politiku, jinými slovy: lesní hospodářství je v kompetenci členských států EU, vstupuje EU již dlouho prostřednictvím svých politik do uplatňování udržitelného obhospodařování lesů a do rozhodování členských států v oblasti lesního hospodářství. Jmenujme zejména strategii Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost, plán pro účinné využívání zdrojů, politiku rozvoje venkova, průmyslovou politiku, klimaticko-energetický balíček EU s cíli do roku 2020 a strategie v oblasti rostlinolékařství, reprodukčního materiálu, biologické rozmanitosti a biohospodářství,"říká T. Krejzar. 

Návrh nové lesnické strategie obsahuje hlavní zásady, z nichž vychází, cíle do roku 2020 a definuje 8 oblastí, kterým by se členské státy a Evropská komise měly prioritně věnovat (viz rámeček). Každá prioritní oblast je v návrhu stručně popsána a pro každou jsou navrženy strategické směry postupu Evropské komise a členských států.

"Předložený návrh nyní podrobně analyzujeme ve spolupráci s dalšími dotčenými ministerstvy (průmyslu a obchodu, životního prostředí). Teprve poté vznikne rámcová pozice ČR závazná pro projednávání návrhu v pracovních orgánech Rady EU. Následující hodnocení je tedy zatím předběžné," říká Tomáš Krejzar z MZe pro Lesnickou práci. Velmi kladně lze podle T. Krejzara hodnotit, že návrh má ambici pokrýt celý hodnotový řetězec navázaný na lesní hospodářství s cílem zajistit efektivní využívání lesních zdrojů a maximalizovat přínosy lesů pro společnost. V podmínkách rostoucí poptávky po dřevě (lesní biomase) je také důležité bránit deformacím trhu upřednostňováním jednoho koncového využití dřeva (např. energetického) na úkor jiných.

Návrh nové lesnické strategie byl postoupen k projednání Radě EU a Evropskému parlamentu. Co se týče Rady, byl návrh představen ministrům pro zemědělství a přidělen k projednání Pracovní skupině pro lesnictví. "Litevské předsednictví má ambici přijmout k návrhu stanovisko v podobě tzv. závěrů Rady (schválenou ministry zemědělství) do konce letošního roku. V Evropském parlamentu je situace složitější vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu, které proběhnou na jaře příštího roku. Proto je možné, že se k návrhu vyjádří až nový parlament, což by však znamenalo nejméně roční prodlevu," uvádí v LP T. Krejzar.

Řadu opatření lze však realizovat okamžitě, neboť mají v zásadě dobrovolný charakter a závisejí spíše na dobré spolupráci Evropské komise a členských států. Hlavní koordinační roli by měl sehrát Stálý lesnický výbor při Evropské komisi (tvořený zástupci členských států) ve spolupráci s poradními výbory pro lesnictví a korek a pro navazující průmyslová odvětví (tvořený zástupci různých zájmových skupin).

Podrobnější informace k Nové lesnické strategii EU najdete v Lesnické práci 11/2013.

red.