Zemědělci v Ústeckém kraji zahájili jarní práce

První práce na polích zahájili zemědělci v Ústeckém kraji. Zasívají už jarní ječmen. Počasí vyhnalo do sadů ovocnáře, neboť stromky začínají rašit. Pěstitelé i chovatelé, kteří vyhánějí skot na pastviny, mají obavy z nedostatku vláhy v půdě. ČTK to dnes řekl předseda Krajské agrární komory Ústeckého kraje František Loudát. 

Mírná zima pomohla v urychlení začátku zemědělských prací. "To jaro nás mírně řečeno překvapilo," podotkl Loudát. Počasí může pěstitelům pomoci. "Čím dřív se seje ječmen, tím je předpoklad většího výnosu, v pořádku je také zatím řepka," uvedl Loudát. Otázkou podle něj je, jaké bude počasí v březnu a dubnu. 

Naopak nespokojenost panuje kvůli nedostatku vláhy. Voda chybí v zemědělském regionu okolo Štětí, kde je pískové podloží. "Ještě větší je problém na kopcích, kde je velká svažitost a slunce pomáhá půdu vysušovat. Stavy skotu jdou u nás mírně nahoru a chovatelé potřebují vyhnat stáda na pastviny," vysvětlil předseda. Déšť by přivítali také v produkčních zemědělských oblastech na Lounsku, Litoměřicku a části Chomutovska. 

Do sadů už vyšli ovocnáři na Litoměřicku a pilně podle Loudáta pracují také zelináři, kterých však v posledních letech v Ústeckém kraji značně ubylo.

Loňský rok byl na severu Čech podle výsledků sklizně pro většinu základních plodin úrodný. Méně příznivý v porovnání s rokem 2012 byl pro brambory. Podíl ploch obilovin na celkové osevní ploše Ústeckého kraje byl v roce 2013 druhý nejvyšší v zemi. "Celkem bylo v kraji sklizeno téměř 530.000 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo nárůst o více než 14 procent, to je téměř o 66.000 tun zrna," informoval ČTK ředitel Krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Ústí nad Labem Roman Bechtold. 

Z dlouhodobého pohledu byla sklizeň loňského roku v kraji mírně pod průměrem posledních 20 let. "Meziroční nárůst byl výhradně zásluhou vyšších hektarových výnosů, a to téměř o pětinu," uvedl ředitel. 

Příčinou nižší sklizně brambor byl pokles pěstebních ploch a méně příznivý průběh vegetačního období. Naopak zásluhou nejvyšších ploch od roku 1993 i historicky druhým nejvyšším výnosem (po roce 2004), byla v Ústeckém kraji dosažena rekordní sklizeň řepky.