Podaří se oživit české zemědělství?

České zemědělství se v současnosti potýká se řadou problémů. Z těch nejpalčivějších lze jmenovat produkci výrobků s nízkou přidanou hodnotou, klesající efektivitu, narůstající nerovnováhu mezi živočišnou a rostlinnou výrobou a v neposlední řadě také problematickou generační obměnu a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Sami zemědělci volají po změnách a mimo jiné vítají i možnost vzájemné spolupráce zaštítěné například klastrovou organizací, která zúročí rozvojový potenciál regionálního specializovaného klastru, tedy seskupení podnikatelů, škol, výzkumu a inovační infrastruktury.  

Právě současným stavem českého zemědělství a možnostmi změn a inovací v této sféře se bude zabývat Národní dialog ke klastrovým koncepcím, který se uskuteční ve čtvrtek 12. června v Technologickém centru AV ČR v Praze. Ten otevře také otázky kolem uplatnění koncepce klastrů i ve zdravotnictví, službách a sociálním sektoru. „Tuto akci pořádáme v rámci projektu CluStrat, jehož prostřednictvím jsme mimo jiné podpořili založení Klastru sociálních inovací a podniků SINEC v Moravskoslezském kraji a zmapovali balneologický klastr v Karlovarském kraji. Nyní se snažíme vytvořit podmínky pro klastrovou spolupráci a inovace v zemědělství prostřednictvím koncepce Evropského inovačního partnerství (EIP). MPO podporuje klastry ve zpracovatelském průmyslu již deset let a význam této podpory je nezpochybnitelný,“ vysvětluje Pavla Břusková, prezidentka Národní klastrové asociace (NCA). Právě NCA společně s Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání v pořadí už čtvrtý Národní dialog organizuje. Akce je součástí mezinárodního strategického projektu, v němž je kromě zmíněných dvou subjektů zapojeno i dalších 16 partnerů a 6 asociovaných institucí ze středoevropských zemí.  

„Velkou slabinou českého zemědělství je nedostatečný transfer znalostí, zejména využívání výsledků vědy a výzkumu v praxi. Doufáme, že tento problém se nám podaří částečně vyřešit i prostřednictvím EIP. K cílům EIP totiž patří urychlení předávání výsledků výzkumu do praxe, koordinace při investování do pilotních a demonstračních projektů a také podnícení zájmu na straně poptávky,“ konstatuje Lucie Krumpholcová z Ministerstva zemědělství ČR a zmiňuje také Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020. Ten je nástrojem k čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které se blíží k hranici tří miliard eur. Na investice přitom bude určeno téměř 610 milionů eur, největší část bude směřovat na modernizace zemědělských a potravinářských podniků a na pozemkové úpravy. To slibuje otevřít také cestu k inovacím, jež by měly pomoci oživit české zemědělství. „Inovace by se měly týkat vývoji nových produktů, postupů, procesů a technologií a jejich využití v praxi. Zatím máme indikován zájem zejména o výzkum v oblasti kvality krmiv a speciální mechanizace pro rostlinnou výrobu,“ pokračuje Lucie Krumpholcová a uvádí konkrétní příklady inovací v zemědělské praxi v podobě vývoje krmiv pro skot s využitím regionálních produktů, technologií pro kompletní proces sklizně medu a včelího vosku, welfare v chovech nosnic či zavedení inovativního postupu zpracování sýrů pro zlepšení vlastností produktu.

„Inovace jsou důležitým předpokladem konkurenceschopnosti každého sektoru či každého podniku. I čeští zemědělci udělali v této oblasti v minulých dvaceti letech velký pokrok, kdy díky zkušenostem ze zahraničí zlepšují technologie a produktivitu a efektivnost výroby,“ dodává předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a jako příklad uvádí moderní stáje na chov skotu, které snesou plné srovnání se světovou špičkou. „Například v dojivosti se naši zemědělci dostali mezi nejlepší země EU, vysokou kvalitu českého mléka oceňují i zahraniční mlékárny. Na druhé straně bohužel zatím nové věci spíše přejímáme ze zahraničí a jen velmi málo inovací přichází od našich zemědělců a vyplývá z jejich spolupráce s výzkumem.“ Martin Pýcha by v souvislosti s tím přivítal vznik zemědělského klastru: „Myslím, že jeho existence by se mohla pozitivně odrazit na transferu výsledků zemědělského výzkumu do praxe a naopak přenosu požadavků zemědělců směrem k výzkumu. Tyto vazby v ČR příliš nefungují, a to vnímáme jako veliký nedostatek.“

O tom, že by klastrová platforma představovala vhodný systém podpory českého zemědělství, je přesvědčen i Jiří Netík ml., jednatel Kompostárny Jarošovice. „Zemědělský klastr by mohl napomoci zemědělským a potravinářským podnikům podívat se na své provozy a problémy z jiné strany a mohl by jim nabídnout tolik potřebný nadhled,“ předpokládá Jiří Netík, který inovace považuje za jednu z možností, jak do zemědělství zapojit mladé lidi, „abychom měli své farmy a potravinářské podniky komu předat“.

Stejného názoru je také Miroslav Herout, projektový manažer Klastru aplikovaných biotechnologíí a nanotechnolií, který soudí, že rozvoj  klastrů  by velice prospěl zemědělskému i agropotravinářskému sektoru. I proto vítá čtvrteční Národní dialog ke klastrovým koncepcím. „Očekávám od něj zhodnocení současného stavu klastrů v České republice a také nastínění aktuálních možností rozvoje a podpory klastrů jak v České republiky, tak i Evropě a jinde. A zajímá mne i posílení inovací prostřednictvím nových klastrových koncepcí na podporu vynořujících se oborů a průřezových témat,“ nastiňuje Miroslav Herout témata, jež zajímají i ostatní účastníky setkání.

Kontakt: Mgr. Eva Hudečková, manažerka projektu CluStrat, Národní klastrová asociace