Obce málo využívají dotace na sázení ovocných stromů podél cest

Obce i podnikatelé zatím jen minimálně využívají národní i evropské dotace na obnovu ovocných stromů v krajině. ČTK to řekl Jaroslav Hruška, spolumajitel rodinné moštárny a ekofarmy ve vesničce Stvolny na severním Plzeňsku. V obci už vysázel 2,5 kilometru stromů u cest a jako zpracovatel ovoce motivuje zahrádkáře z oblasti, aby své stromy nekáceli.    

Obce dostávají až 100 procent ze dvou programů ministerstva životního prostředí - péče o krajinu a obnova přirozených funkcí krajiny. "Obce to nevyužívají, protože to neznají," řekl Hruška. Národní program je na menší akce do 200.000 Kč. Až 90procent peněz lze získat z operačního programu Životní prostředí. Obnova krajinných struktur a rozptýlené zeleně dále poběží, je to velká priorita, řekl.    

Na pozemcích, kam by se měly stromy vysadit, musí být hotové pozemkové úpravy, které ale ještě hodně katastrů nemá.    

"Dotace do krajinotvorby jsou určitě dobrá věc. Je to jiná ovocnařina, než dělám já. Ale je to zase o tom, že jablka budou. Dnes je nevidíte, všechny aleje se vykácely. Takže lidé jablka neznají, nejí, a to se dotýká i mě," řekl Richard Schwarz, spolumajitel největších sadů na Plzeňsku. Finanční motivace lidí podle něj funguje.    

Dotace pro ovocnáře na nové stromy mají přísné podmínky. "Pokud se budou vysazovat do krajiny ale například aleje při cestách, tak tam problém není a dotace náklady bohatě pokryje," řekl Hruška. Jedinou podmínkou je udržet stromy při životě nejméně deset let.   

Ekofarma vysázela postupně ve čtyřech projektech 2,5 kilometru stromů kolem Stvolen. Jde o obecní cesty po pozemkových úpravách, jejichž smyslem je zpřístupnit majitelům pozemky. Kromě jabloní jde také o švestky, lípy a duby; často se volí jejich kombinace.    

Stromy zkrášlily prostředí, obce z nich má užitek i potravu pro ptáky na zimu. Vysázely tam staré odrůdy, které je těžší sehnat. "Když už sázíme moderní odrůdu, tak vysokokmen, který plní i estetickou funkci. Původních dřevin je v kraji minimum," řekl Hruška.    

Do moštárny vozí 30 procent jablek zahrádkáři i místní sběrači, kterých výrazně přibývá. "Mám radost, když přiměju lidi, aby stromy nekáceli. Motivovali jsme je penězi," dodal.    

V Plzeňském kraji obnovuje polní i luční cesty a vzrostlé stromy město Spálené Poříčí. Žádostem o dotace předchází pozemkové úpravy a dohody s vlastníky i zemědělci. Také Plzeňský kraj se druhým rokem snaží o návrat původních krajových odrůd jabloní a hrušní do krajiny. Obcím z Klatovska a Plzeňska letos daruje tisícovku dřevin. Loni začal na v okresech Tachov a Domažlice, letos byl zájem dvojnásobný.    

Václav Prokš