Zákon sníží platby za vynětí půdy z fondu státu, ale ruší výjimky

Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh novely, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Zároveň ale ruší výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby. Návrh změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu teď budou moci připomínkovat ostatní resorty. ČTK to dnes oznámila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. O kolik se platby sníží, nesdělila. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu.    

V roce 2011 se platby za vynětí půdy zvýšily. Podle ministerstva tak chtělo tehdy Česko kvůli masivní výstavbě solárních elektráren odradit investory od zabírání zemědělské půdy. "Ta doba pominula a my se můžeme vrátit k racionální úpravě odvodů. Odvody jsou účinným ekonomickým nástrojem, ale nemohou být jediným nástrojem pro ochranu zemědělského půdního fondu," sdělil náměstek ministra životního prostředí pro legislativu Vladimír Mana.    

Odvody se sníží vlivem nového způsobu jejich výpočtu. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za odnětí půdy se tak v ČR srovná s okolními státy EU (např. Slovensko za vynětí z půdního fondu u půd nejvyšších tříd účtuje 20 euro/m2). U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy. Zde byla původní cena naopak nastavena příliš nízko.    

Novela podle ministerstva lépe definuje kvalitu a ochranu půdy a zpřesňuje podmínky pro nakládání s ní. "Umožňuje správním úřadům lépe chránit kvalitu půdy skrze zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu, které směřují využívání půdy především do zastavitelných ploch či ploch s méně kvalitní půdou," uvedla Roubíčková. "Z povolovacího procesu vypouští úřady pověřených obcí, což zrychlí procesy státní správy a sníží administrativu," doplnila.    

Ministerstvo chce také spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj a kraji, aby už při územním plánování nebyla orná půda znehodnocována, pokud lze využít jiné plochy. Na každoročním úbytku zhruba 5000 hektarů zemědělské půdy ale podle úřadu nemá hlavní podíl bytová či průmyslová zástavba. Téměř polovinu úbytku tvoří plochy, které zmizí kvůli těžbě. "Státní surovinová politika, jejíž aktualizaci připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, musí určit směr využívání nerostných surovin, kterým se Česká republika bude ubírat a který jednoznačně ovlivňuje úbytek orné půdy," uvedl náměstek ministra pro ochranu přírody Vladimír Dolejský.