Studie: Energetické plodiny zdražují potraviny jen mírně

Pěstování plodin určených k produkci energií a biopaliv přispívá ke zvyšování světových cen potravin. V srovnání s dalšími vlivy, jako je růst počtu obyvatel ve světě a růst blahobytu v rozvojových zemích, jsou ale dopady rozšiřování energetických plodin na ceny potravin jen omezené. Uvádí to studie vědců z Humboldtovy univerzity v Berlíně. 

"Je pochopitelné, že energetické plodiny ke zvyšování cen potravin přispívají. Jejich pěstování představuje konkurenci pro pěstování potravin při soutěži o omezenou osevní plochu," řekl během dnešního představení studie její vedoucí Harald von Witzke. "Dopady pěstování energetických plodin se ale často neúměrně zveličují," zdůraznil. 

Podle studie se v roce 2012 pěstovaly plodiny určené k produkci energií a biopaliv na zhruba 45 milionech hektarů, což představuje 3,2 procenta světové osevní plochy. Podle von Witzkeho ale v Evropské unii a ve Spojených státech, což jsou největší producenti energetických plodin, slouží k jejich pěstování převážně pole, na nichž by se kvůli půdním podmínkám jinak nepěstovalo nic. To znamená, že z trhu žádné potravinové plodiny nevytlačují. 

"Podle našich propočtů vedlo pěstování energetických plodin ke zvýšení cen potravin od roku 2000 o 3,9 procenta," řekl dnes von Witzke při představení studie. "Celkem ale ve stejném období potraviny v průměru zdražily o více než 100 procent. Dopady produkce energetických plodin jsou tak na úrovni statistické chyby," dodal. 

Zásadní dopad na růst ceny potravin má podle studie rostoucí celosvětová poptávka. K té přispívá rostoucí počet obyvatel světa, ale především pak růst blahobytu v rozvojových zemích. Stále více lidí v nich má totiž dostatek prostředků k přijetí konzumního způsobu života obvyklého na Západě, což vede k vyšší spotřebě potravin. 

Aby světové zemědělství tuto rostoucí poptávku pokrylo, musela by se jeho produkce podle studie zvyšovat o 2,4 procenta ročně. Do 80. let minulého století skutečně sklizeň potravinových plodin tímto tempem rostla, v současnosti ale tempo růstu kleslo na úroveň jednoho procenta. Podle von Witzkeho k tomu přispívá i rozvoj ekologického zemědělství, při němž je třeba k vypěstování stejného množství plodin více osevní plochy.