Počet zemědělských firem v ČR mírně roste,hlavně kvůli dotacím

Počet zemědělských podniků v Česku loni vzrostl o více než 200 na 48.119. Přibylo především podniků fyzických osob. Vyplývá to z dokumentu Zemědělství 2013, který dnes ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství (MZe). Podle zástupců nevládních agrárních organizací přibývá jak skutečných nových hospodářů, tak majitelů půdy, kteří zemědělskou činnost předstírají jen "na oko" kvůli unijním dotacím. 

Podniků fyzických osob přibylo z předloňských 44.032 na 44.120, obchodních společností o 117 na 3207 a ostatních podniků včetně státních z 250 na 263. Zemědělských družstev naopak ubylo o dvě na 529. 

"Je tady určitý trend k renesanci menšího způsobu hospodaření," řekl ČTK předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Josef Stehlík. Roste podle něj počet vlastníků zemědělské půdy, kteří na pozemcích, jež třeba zdědili, zakládají malé farmy. Velkou motivací je pro ně možnost pobírat dotace na každý obhospodařovaný hektar. Základní unijní platba na hektar obhospodařované zemědělské plochy pro rok 2013 mírně přesahovala 6000 Kč. 

"Považujeme to za celkem dobrý trend, protože si myslíme, že je důležité, aby pořád existovala nějaká líheň nových podnikatelských subjektů," poznamenal Stehlík. Nicméně připouští, že někteří vlastníci pozemků zakládají firmy pouze kvůli dotačnímu nároku. Ve skutečnosti na půdě nehospodaří, pozemek i nadále pronajímají například místnímu zemědělskému družstvu a pobírají pouze dotaci. 

"Řekněme si na rovinu, že největší nárůst je v té skupině fyzických osob do pěti hektarů půdy," řekl ČTK předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. V této skupině podle Pýchy převládají subjekty, které si nechají vyjmout svou půdu, na oko předstírají zemědělskou činnost, na pozemku však dále hospodaří skutečný zemědělský podnik. Majitel jej zde nechá hospodařit zadarmo a odpustí zemědělci nájem. Na půdu pobere dotaci, ale co se na pozemku pěstuje a kolik hospodář utrží za produkci jej nezajímá. 

Svaz, který sdružuje především velká zemědělská družstva, proto chce na MZe prosadit změnu dotačních pravidel. "Je to věc, která podle našeho názoru nesměruje podpory tam, kam by měly jít, a za druhé to zvyšuje náklady na administraci systému," podotkl Pýcha. Svaz proto chce omezit minimální výměru, na níž bude moci podnikatel pobírat dotaci, na pět hektarů. Výjimku a nižší hektarový limit by podle návrhu mohli mít například vinohradníci, majitelé trvalých kultur či zelináři. 

Zabránit současnému stavu měla podle Pýchy možnost definovat takzvaného aktivního zemědělce. Tomu však podle něj současná bruselská pravidla brání. Za aktivního zemědělce je podle nich nyní považován každý majitel zemědělské půdy, jehož dotační nárok nepřesahuje 5000 euro a nemusí vůbec dokazovat, že skutečně aktivně hospodaří. 

Trend mírného nárůstu počtu zemědělských podnikatelů trvá již několik let. Oproti roku 2000 je jich však o více než 8000 méně. V důsledku zástavby či zalesňování ubývá také zemědělské půdy v zemi. Zatímco ještě v roce 2000 dosahovala její výměra téměř 4,3 milionu hektarů, loni to bylo již méně než čtyři miliony ha. 

Českému zemědělství se v loňském roce dařilo, zisk odvětví meziročně vzrostl o 300 milionů korun na 16,7 miliardy Kč. Jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1998, odkdy se tento ukazatel sleduje. Odvětví je zejména díky evropským dotacím od vstupu do Evropské unie ziskové. Odborníci upozorňují, že závislost tuzemských rolníků na dotacích z dlouhodobého hlediska roste, což není dobře.