Komise plánuje další pomoc Finsku a Pobaltí kvůli ruským sankcím

Evropská komise předpokládá dodatečnou pomoc Finsku a trojici pobaltských zemí, na jejichž producenty mléka a mléčných výrobků tvrdě dopadly v létě zavedené ruské sankce. Na okraj jednání ministrů zemědělství unijní osmadvacítky v Lucemburku to ČTK a Českému rozhlasu řekla náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš-Špalková.

Podle představ komise, se kterými zástupce členských zemí seznámil komisař pro zemědělství Dacian Ciolos, by nová pomoc měla být časově omezená a mířit na přesně vymezené oblasti.

"Komise nám samozřejmě nebyla schopna v tuto chvíli říct přesně na jaké. Nicméně dá se očekávat, že opravdu peníze půjdou velmi cíleně a tedy efektivně," míní Beneš-Špalková.

Roční zákaz dovozu zemědělských výrobků z EU spustila Moskva 7. srpna v reakci na sankce Evropské unie uvalené na Rusko kvůli vývoji na Krymu a na východě Ukrajiny. Zákaz se týká masa a výrobků z něj, ryb, ovoce a zeleniny, ale právě také mléka a mléčných výrobků.

Především pobaltských států, tedy Estonska, Lotyšska a Litvy, ale také Finska, se ruský krok dotkl velmi citelně. Kvůli přebytkům rychle se kazícího zboží, které se nedostalo na trh přes ruskou hranici, tam poklesly ceny některých výrobků až o polovinu.

"Jsou opravdu nejvíce zasaženy. Myslím, že všechny členské státy vyjadřují určitou solidaritu," míní náměstkyně. Stabilizace trhu v těchto zemích je podle ní potřeba také proto, aby se tamní pokles cen nezačal "prolínat" do dalších zemí EU.

Eurokomisař dnes zřejmě nepotěšil Poláky, kteří žádají, aby se pomoc vztahovala i na jejich výrobce mléka. Podobu opatření i rychlost jeho přípravy ale může ovlivnit ještě řada faktorů, v neposlední řadě na přelom října a listopadu naplánovaná výměna Evropské komise.

Beneš-Špalková připomněla, že už v této chvíli funguje několik metod pomoci producentům jako je například podpora při skladování neprodaného másla či sýrů. Tato opatření však zřejmě nejsou dostatečně účinná.

Už v polovině srpna komise rozhodla spustit krizová opatření v rámci společné zemědělské politiky na pomoc především producentům ovoce a zeleniny. Prvních 125 milionů eur (3,5 miliardy korun) bylo na konci září doplněno o dalších, už cíleněji určených 165 milionů eur (přes 4,6 miliardy korun). Podle Beneš-Špalkové už jsou tyto prostředky vyčerpány a komise nyní čeká na ověření žádostí a posouzení dopadů reálného stahování produkce z trhu.

Do Ruska se také už od počátku roku nesmí dovážet z EU vepřové maso, tady se Moskva ke kroku rozhodla v reakci na několik případů afrického moru prasat v Pobaltí. Podle náměstkyně českého ministra je v této oblasti už trh relativně stabilizovaný, ačkoliv státy dál hlásí určité výkyvy. "Nicméně myslíme si, že opatření záchranné sítě tak, jak byla spuštěna, tak zafungovaly," podotkla Beneš-Špalková.

Dopady ruských sankcí do ČR je podle ní v této chvíli těžké hodnotit. Mimo jiné i proto, že na poklesu cen ovoce a zeleniny se kromě sankcí projevila i letošní dobrá úroda. "Nebude jednoduché produkci prodat a je vidět zájem producentů o intervenční opatření," poznamenala náměstkyně.

Od počátku měsíce je monitorován dovoz do ČR, který by mohl dál tlačit na snižování cen. Podle Beneš-Špalkové zatím kvůli krátké době sledování není jednoduché dopady vyčíslit. "Myslím, že první hodnocení budeme moci podat v řádu jednoho měsíce," uzavřela.