Sněmovna podpořila novelu o ochraně půdního fondu

Sněmovna dnes v prvním čtení podpořila vládní novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato novela zejména snižuje platby za vynětí půdy z fondu a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách. Změny mají vstoupit v účinnost od 1. ledna příštího roku. Nyní se novelou budou zabývat sněmovní výbory.

Vláda novelou reaguje na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tak zkomplikovaly některé investice. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu.

Nyní zůstanou současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU. Platit se podle novely nebudou odvody za stavbu drah, bude-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a u státních pozemních komunikací. To platí i pro cyklistické stezky s propustným povrchem, pokud budou v souladu s územním plánem, což požadovaly zejména obce.

Norma uvádí i výjimky, kde se neuplatní ekologická váha vlivu, ale pouze základní odvod, to znamená maximálně 180 korun za metr čtvereční. Jsou to například stavby určené pro výrobu v průmyslových zónách. Novela upravuje také kompetence institucí, například České inspekce životního prostředí, a rovněž posiluje ochranu zemědělského půdního fondu díky efektivnějšímu vymáhání pokut při porušení zákona, uvedlo ministerstvo životního prostředí.

Nově by mělo platit, že nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze odejmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Podle vlády sice není pojem veřejný zájem v českém právním řádu obsahově vymezen. Odkazuje se však na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, z něhož vyplývá, že nalézání veřejného zájmu je věcí správního orgánu, tedy moci výkonné.