Zákon o Šumavě u poslanců. Obce ho chtějí

Národní park Šumava dnes zřejmě čeká další dějství ve sporu, jakým směrem se bude oblast ubírat. Poslanci by měli projednat senátní návrh zákona o národním parku, který ovšem v červenci vláda odmítla.

Jeho slova nezní až tak nadneseně. Starosta Kvildy má 
v obci silnou podporu, když sdružení SNK, v jehož čele stojí, obsadilo šest ze sedmi míst v zastupitelstvu. „Lidé mají strach z toho, že se zvýší počet bezzásahových zón. Kdyby se tak stalo, z Kvildy zůstane ostrůvek a v jejím okolí bude pouze bezzásahová zóna," vysvětlil úspěch starosta. K volebním urnám přitom přišlo nadprůměrných 61,72 procenta voličů.

Na druhou stranu příliš na výběr neměli obyvatelé Modravy. Místní totiž mohli vybírat pouze z jediné kandidátky, kterou vedl starosta Antonín Schubert, který je zároveň předsedou Svazu obcí Národního parku Šumava. Jenomže tuto jedinou kandidátku přišlo podpořit 70,77 procenta voličů. „O to, aby Šumava měla vlastní zákon, usilujeme už spoustu let. Zamezilo by to všem možným překotným změnám, když se střídají ředitelé parku," vysvětlil místostarosta Modravy Jaroslav Doležel.

Právě o zákon o Šumavě se dnes zřejmě bude hrát ve sněmovně. Jeho příznivcem není vláda. Odmítavě se k němu staví jak prezident Miloš Zeman, který už dříve prohlásil, že jej bude vetovat, tak ekologové. Každý však ze zcela rozdílných postojů. Zatímco pro prezidenta je v navrhovaném zákoně bezzásahových zón příliš, ochránci přírody by je chtěli naopak zvětšit.

S vlastním návrhem novely zákona o ochraně přírody 
a krajiny, která řeší i režim
v národních parcích, přišel 
v září ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Touto novelou vysíláme 
i vzkaz obcím, že plně respektujeme jejich požadavek na to, aby zavládla určitá stabilita," řekl tehdy Brabec. Šumavské obce se však k ministerskému návrhu staví spíše odmítavě.

Ne ale všechny. Jedinou výjimkou je obec Prášily. Její starosta Libor Pospíšil je totiž přesvědčený, že Šumava žádný speciální zákon nepotřebuje. „Senátní návrh nepodporuji, Šumava svůj zákon nepotřebuje. Podle mě je lepší novela zákona o životním prostředí, tedy varianta, kterou navrhuje ministerstvo," řekl starosta obce, která jako jediná není ani ve Svazu obcí Národního parku Šumava.Pospíšil svoje místo uhájil, když sdružení nezávislých kandidátů, které vedl, získalo v nedávných volbách 54,71 procenta hlasů, takže získalo pět z devíti mandátů. Obyvatelé Prášil však nejsou v názorech, kam by se Šumava měla dál ubírat, zcela jednotní. Spíše naopak. Proti Pospíšilovi tentokrát kandidovala dokonce dvě sdružení, jejichž zástupci by Prášily ve svazu šumavských obcí viděli rádi.O zájmu o další směřování Prášil svědčí i volební účast, která v obci dosáhla 85,48 procenta. Pospíšil však komunální volby za „referendum" o Šumavě nepovažuje. „Komunální volby jsou o obci. Důležité by mělo být, jak se starosta dokáže postarat o obec, důležitá jsou pracovní místa, důležité je, aby měli lidé podmínky pro bydlení," řekl.

Naprostá většina šumavských obcí se tak volbami vyslovila pro senátní návrh zákona o národním parku, který je však nepřijatelný pro ekology. Vyčítají mu mimo jiné to, že umožní ve dvou třetinách parku další výstavbu včetně developerských projektů a nezajišťuje jakékoliv místo pro divokou přírodu. „Volby ve většině šumavských obcí potvrdily jejich dosavadní vedení. A to se vším dobrým pro přírodu a návštěvníky v národním parku tak jako 
v Prášilech, tak méně dobrým jako na Modravě, Kvildě či 
v Nové Peci. Většinou tedy zůstanou ve vedení obcí lidé, kteří by v národním parku raději uvítali dřevorubce a developery než divokou přírodu a šetrné turisty, jak je to běžné ve všech národních parcích Evropy," míní mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

Ekologové zároveň příliš nerozumějí tvrzení, že režim národního parku obce ekonomicky znevýhodňuje. Podle jejich dat jsou však příjmy jednotlivých vesnic na území parku mnohem vyšší, než je průměr. Například Kvilda na konci roku 2011 mohla vykázat příjem na jednoho obyvatele přes 86 tisíc korun, Prášily 67 tisíc a Srní téměř 66 tisíc korun. Průměrný příjem obcí do sta obyvatel v Plzeňském nebo Jihočeském kraji ale činí 20 tisíc, respektive 22 tisíc korun. V tomto ohledu je výjimkou Modrava, která měla příjem na jednoho obyvatele téměř tři miliony korun, což je ovšem dáno tím, že v místě svůj příjem daní miliardář Zdeněk Bakala. Podobně to vidí i s nezaměstnaností, která byla v obcích přímo v národním parku výrazně nižší, než byl celostátní průměr.

Autor: Redakce