Nové Heřminovy neuspěly v boji proti krajským zásadám rozvoje

Nové Heřminovy na Bruntálsku definitivně neuspěly v boji proti zásadám územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Kasační stížnost obce, jejíž část má zatopit nová přehrada, dnes zamítl Nejvyšší správní soud, zjistila ČTK z úřední desky. Stejně naložil v únoru Krajský soud v Ostravě se žalobou obce.

NSS zatím zveřejnil jen zkrácené znění verdiktu. Na vypracování odůvodnění má měsíční lhůtu.

Obec v žalobě ke krajskému soudu tvrdila, že projekt je zbytečně nákladný a nešetrný k přírodě. Účinných protipovodňových opatření lze prý dosáhnout i menšími a levnějšími úpravami koryta řeky. Jako jeden z prostředků v boji proti přehradě obec zvolila žalobu proti krajské plánovací dokumentaci.

Ostravský soud ale konstatoval, že stavba je ve veřejném zájmu. "V daném případě převažuje její kladný přínos z hlediska protipovodňové ochrany," uvedla v únoru mluvčí soudu Lucie Böhmová. Následovala neúspěšná kasační stížnost.

Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec schválila takzvanou menší variantu přehrady. Povodí Odry už vykoupilo většinu pozemků a nemovitostí, demolice některých staveb již začala.

Referendum k plánované přehradě se v obci konalo v roce 2008. Většina obyvatel se tehdy vyjádřila proti záměru. Část lidí ale usilovala o nové referendum. Stavba přehrady je podle nich nezvratným faktem a výsledek původního hlasování prý zastupitelstvu zbytečně svazuje ruce. Musí totiž projekt odmítat a nemůže jej využít pro rozvoj obce. Referendum se ale vyvolat nepodařilo.

Stavba má začít v roce 2018. Včetně dodatečných protipovodňových opatření a přeložky komunikací si podle dubnového vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky vyžádá zhruba šest miliard korun.

Jan Tomandl