České lesy churaví, malé stromky ožírá přemnožená zvěř

České lesy stále patří mezi nejvíce nemocné v Evropě, jejich zdravotní stav se od roku 2000 znovu zhoršil. Překážkou ozdravění lesů jsou přitom na některých místech vysoké stavy spárkaté zvěře, která malé stromky okusuje. Upozorňuje na to poslední Zpráva o stavu životního prostředí.

Česko má stále vysoký podíl jehličnatých lesů, především smrku, i když listnáčů postupně přibývá. Tempo by mohlo být rychlejší, pokud by v lesích nežilo příliš mnoho jelenů, srnců nebo muflonů.

"Při obnově lesa se v posledních desetiletích stále více uplatňují listnaté stromy (například buk, dub, javor, jeřáb) na úkor jehličnatých (smrk, borovice). Dochází tak cíleně k příznivé změně druhové skladby směrem k přirozenější (a stabilnější) struktuře lesních porostů. Problémem zůstává další vývoj mladých lesních porostů, a to zejména v důsledku okusu v lokalitách s nadměrnými stavy spárkaté zvěře," uvádí se v poslední Zprávě o stavu životního prostředí, kterou má on-line deník Týden.cz k dispozici.

Zvláštní kapitolou je jedle, která rovněž patří do skupiny "vhodných" stromů. "Podíl jedle, která je důležitou součástí přirozeného lesního ekosystému a která významně přispívá k udržení stability lesa, se na celkové ploše lesů od roku 1995 stabilně pohybuje kolem 1 procenta, a to i přesto, že její podíl na umělé výsadbě činí téměř 5 procent."

Jedním z důvodů je právě okusování mladých stromků lesní zvěří. Kromě lesních porostů způsobuje spárkatá zvěř, respektive divočáci značné škody na zemědělských plodinách a pozemcích a v poslední době i na soukromých zahradách.

"Samostatným problémem je regulace početnosti nepůvodního siky japonského (jarní kmenové stavy: 9 031 kusů v roce 2011, 10 437 kusů v roce 2014), který kromě škod na lesních pozemcích narušuje genofond jelena evropského," upozorňuje zpráva. "I když odlovy zaznamenávají trvalý nárůst, včetně každoročních rekordů v počtu odlovených kusů, stavy zvěře neustále stoupají."

Kontrola ulovené zvěře

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že hodlá tlačit na uživatele honiteb, aby dodržovali normované stavy zvěře a plány lovu, které chce více kontrolovat. Jurečka připravuje novelu mysliveckého zákona, která by v tomto smyslu měla jasně definovat požadavky na správce a pronajímatele honiteb. Cílem je, aby se skutečně odlovilo tolik zvěře, kolik se posléze uvádí v dokumentech. 

"Budeme požadovat, aby u černé zvěře a případně u některých druhů vysoké byla při kontrole lovu předložena nějaká nezaměnitelná část odloveného zvířete, například z čelisti," řekl Týdnu ministr. Dodal, že přemýšlí rovněž o institutu placeného lovce, který by odlovil stanovený počet zvěře, pokud by všechna jiná opatření selhala.

Ministerstvo rovněž chystá vypsání nového dotačního programu pro pořizování noktovizorů, aby se lesní zvěř mohla lovit i v noci - a pokud možno bezpečně.

Opadávající jehličí

Poškození lesních porostů se vyjadřuje takzvanou defoliací, tedy odlistěním, respektive ztrátou jehličí. Podle Zprávy o stavu životního prostředí, kterou spolu s dalšími úřady a organizacemi vypracovala Česká informační agentura životního prostředí CENIA, toto poškození už nepostupuje taky rychle jako v minulosti, i tak je ale stále velmi vysoká.

"Po zlepšení stavu na konci 90. let 20. století je možné sledovat po roce 2000 opět trend ukazující spíše na zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, i když meziroční výkyvy v úrovni defoliace jsou přičítány krátkodobým vlivům," uvádí se ve zprávě. Mezi tyto krátkodobé faktory patří poškození mrazem, větrem nebo přemnoženými škůdci.

Špatný zdravotní stav je u starších porostů způsoben především extrémními exhalacemi především v 70. a 80. letech. Ačkoli škodlivin v ovzduší díky odsíření elektráren a dalších zdrojů výrazně pokleslo, porosty na to reagují se zpožděním."Imisní zatížení navíc stále trvá, i když jeho intenzita je prokazatelně nižší," konstatuje se v dokumentu.

České lesy jsou přitom z více než poloviny tvořeny smrkem, odolnějších listnatých stromů přibývá jen pozvolna, takže listnáčů je zatím asi 26 procent, přičemž podíl jehličnanů klesl od roku 2000 o bezmála čtyři procenta.

Současná skladba lesů se od doporučené skladby stále výrazně liší. Doporučená skladba, která je kompromisem s ohledem na ekonomické zájmy i mimoekonomické funkce lesů, předpokládá snížení podílu jehličnatých dřevin, především smrku ještě o přibližně 15 procent. Současně předpokládá navýšení podílu jedle ze současných 1,1 na 4,4 procent. 

„Rovněž předpokládá výrazné navýšení podílu listnáčů, především buku (ze současných 7,8 procent na cílových 18 procent), ale také dubu a lípy," uvádí se ve Zprávě o stavu životního prostředí.

AUTOR: PAVEL BAROCH