Sněmovna schválila nižší poplatky za vynětí půdy z půdního fondu

Sněmovna schválila vládní novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato novela zejména snižuje platby za vynětí půdy z fondu a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách. Poslanci zvýšili podíl obcí na odvodech za zábor půdy. Novelu zákona nyní dostane k projednání Senát. 

Vláda novelou reaguje na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tak zkomplikovaly některé investice. Nyní zůstanou současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU. 

Nově má platit, že nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze odejmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. 

Platit se podle novely nebudou odvody za stavbu drah, bude-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a u státních pozemních komunikací. To samé bude platit i pro cyklistické stezky, pokud budou v souladu s územním plánem. Poslanci ale proti původnímu vládnímu záměru rozhodli, že osvobozeny budou pozemky pro všechny cyklostezky, zatímco vláda chtěla, aby se osvobození vztahovalo jenom na cyklostezky s propustným povrchem bez betonu a asfaltu. 

Poslanci na návrh zemědělského výboru snížili podíl peněz, které z odvodů za zábor půdy dostává státní rozpočet. Naopak přidali peníze obcím, na jejichž katastru se půda nachází. Podíl státního rozpočtu klesne ze 75 procent na 55 procent a podíl obcí vzroste z deseti na 30 procent. 

Poslanci navzdory několika pozměňovacím návrhům zachovali v novele ustanovení, které ruší působnost pověřených obecních úřadů při ochraně zemědělského půdního fondu. Vláda navrhla zrušit tuto působnost a argumentuje tím, že po vzniku krajů se státní správa v ochraně půdy stala čtyřstupňovou, ale nezkvalitnila se. Vláda chce proto správu redukovat opět na třístupňovou. 

Poslanci ale upravili podmínky, za jakých se nepoužije ekologická váha vlivu. Ekologická váha vlivu se podle schváleného znění nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu pro továrny nebo sklady určené územním plánem nebo zásadami územního rozvoje schválenými do konce letošního roku. Původní vládní návrh hovořil o schválení do konce roku 2010.