Do Čech se vrací divocí koně. V Milovicích vypustí do přírody 14 koní z Exmooru

Do Milovic na Nymbursku ve středu dorazí z Británie 14 divokých koní, kteří tam budou vypuštěni do volné přírody. Tato zvířata patří v Česku k původním živočišným druhům, ale v Evropě byla vyhubena člověkem. Projekt má krajině bývalého vojenského prostoru v Milovicích navrátit přirozenou rovnováhu, sdělil Dalibor Dostál z neziskové organizace Česká krajina. Ještě letos by ke koním měli přibýt pratuři, uvažuje se i o zubrech.

Návrat divokých koní je součástí projektu zaměřeného na záchranu ohrožených motýlů a mizejících stepních společenstev v Milovicích a na záchranu pestré motýlí a jiné fauny a flóry. V Milovicích začalo krajinu ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem 90. let odešla sovětská armáda. "Návrat divokých koní patří k nejvýznamnějším událostem v historii tuzemské ochrany přírody," míní Dalibor Dostál.

„Genetické a archeologické analýzy z posledních let naznačují, že právě exmoorští pony nejlépe odpovídají svým vzhledem, velikostí a zbarvením původním divokým koním střední a západní Evropy,“ vysvětluje Dalibor Dostál. Tito koně také podle zjištění sdružení nebyli nikdy používáni k tahu ani k jízdě, jejich jediným úkolem bylo spásáním hrubé vegetace udržovat pastviny v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii. Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše „divocí koně“ a v královské honitbě byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře. První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě, dodává Dalibor Dostál.

Kromě exmoorských pony odborníci zvažovali také použití huculů, kteří bývají rovněž často považováni jako blízcí příbuzní dávných divokých koní. „Hlubší analýza však ukázala, že huculové jsou ve skutečnosti směsí několika různých plemen, včetně arabů a noriků. Navíc jde o plemeno relativně mladé, které vzniklo záměrným křížením pro potřeby rakousko-uherské armády,“ objasňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Koně, nazývání také jako keltští pony, budou první měsíc ve dvouhektarové aklimatizační ohradě, potom budou vypuštěni na čtyřicetihektarovou pastvinu. "Během prvních měsíců se budou ve stádu vytvářet sociální vazby mezi jednotlivými zvířaty. Teprve později, po narození a zesílení hříbat, bude ke stádu přivezen také hřebec," popisuje Dostál. Podle něj tato zvířata ve střední a východní Evropě zatím volně nežijí, zkušenosti mají ale například v Nizozemsku. "V Holandsku to funguje, tak doufáme, že i u nás budou návštěvníci stejně ukáznění a nebudou ta zvířata rušit nebo plašit," uzavírá Dalibor Dostál.

Archeologické nálezy dokládají přítomnost divokých koní ve střední Evropě včetně ČR do pozdního neolitu, tedy zhruba 4700 až 3700 před naším letopočtem. Později už pravděpodobně domácích koní.Literatura datuje vyhynutí divokých koní v západní Evropě do 13. století, v Litvě a v Polsku v druhé polovině 18. stol. Na Ukrajině se uvádí ulovení posledního divokého koně až koncem 19. stol. "U pozdějších datací je však značné riziko, že nešlo o původní divoké koně, ale zdivočelé koně domácí, případně křížence," upozorňují ochránci přírody.

Letos by měli ke koním přibýt také pratuři. "Je tam několik vlastníků pozemků, je třeba se s nimi dohodnout. Když jednání dobře dopadnou, tak v rámci letošního roku bychom tam mohli přivézt pratury," dodal Dostál. Vedou se také jednání o tom, zda do rezervace vypustit i zubry.

Náklady na péči o zvířata a vytvoření infrastruktury jsou přes dva miliony korun, zaplatily je evropské fondy, Středočeský kraj, město Milovice a další sponzoři. Projekt připravila nezisková organizace Česká krajina ve spolupráci s experty z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

---

reklama

---