Šéf farmářského řetězce Sklizeno: Stát má dobrý cíl, ale špatné nástroje

* Češi si čím dál více hlídají kvalitu potravin, které nakupují. Spolu s tím u nás v posledních letech vypukl i boom s farmářskými prodejnami.

* "Není to krátkodobý trend, i když největší vlna zájmu o farmářské obchody už je za námi," říká zakladatel franšízového řetězce Sklizeno David Kukla.

* Podle něj je zájem Čechů znát i na nabídce klasických supermarketů, které lákají na české potraviny. "Často je to ale jen marketingová bublina," dodává.

* David Kukla v Česku postrádal farmářské obchody s místními potravinami, které znal z Německa. Založil proto svou síť Sklizeno. "Ke kvalitě se lidé musí projíst," tvrdí podnikatel. Marketingová vlna řetězců, které propagují české potraviny, je podle něj jen bublinou, na níž je málo pravdy.

HN: Kdy podle vás nastal boom poptávky po lepších potravinách? Někteří to dávají do souvislosti se skandály kolem polských potravin.

Podle mě to tak úplně není. Zákazníci, kteří kupují levné a často nekvalitní potraviny, nejsou orientovaní na kvalitu, ale na cenu. Pokud je tedy skandály odradily od polských potravin, tak možná přešli k českým, ale opět levným a méně kvalitním. Farmářské produkty jsou pro ty, kdo mají jako hlavní kritérium kvalitu a původ a až poté cenu. K poznání, že kvalita se vyplatí, se lidi musí jednoduše projíst a poznat, co je dobré a co ne. To jeden skandál nedokáže.

Co vás vedlo k nápadu vytvořit prodejny Sklizeno?

Žil jsem několik let v Německu, kde je tradice prodejen s lokálními a bioprodukty mnohem delší a já si zvykl v nich nakupovat. Když jsem se pak vrátil domů do Brna, opravdu jsem neměl kde nakupovat tak, jak jsem byl z Německa zvyklý. Můj zájem o jídlo se spojil se zajímavou dírou na trhu.

Fungujete od roku 2011, jaký je nyní zájem o vaše obchody a franšízu?

Největší vlnu zájmu, kdy si farmářský obchod chtěl otevřít kdekdo a netušil, co to obsahuje, už máme nejspíš za sebou. V posledním roce pozoruji, že se o franšízu hlásí zájemci, kteří mají k jídlu blízko, přitom jsou to ale opravdu podnikatelé, kteří si uvědomují, co to obnáší a jaké to s sebou nese náklady. My se teď zaměříme především na budování logistiky a také na vlastní výrobky, které produkujeme ve spolupráci se zemědělským podnikem patřícím do naší skupiny.

Velké řetězce stále více propagují české potraviny. Co na to říkáte?

Že je to velká marketingová bublina, na které je málo pravdy. Česká potravina tam znamená často "zabalená v Česku", nebo sice "vyrobená v Česku", ale ze zahraničních surovin. Zákazníci na to totiž slyší. Řetězce hrají na strunu toho, že české potraviny mají punc něčeho kvalitnějšího. Přitom to tak vůbec nemusí být a nebývá.

A říkají podle vás něco vývěsky o původu potravin?

Stát se snaží v posledních letech podporovat české potraviny a za to jsem rád. Bohužel si k tomu bere nevhodné nebo neefektivní nástroje, které opravdu pouze ztěžují práci prodejcům a zákazníkům v orientaci nepomáhají. Zákazník pořád musí být chytrý a orientovaný, aby si uměl v supermarketu vybrat to, co je kvalitní, a ohlídal si, že ho někdo nechce oblafnout. Řetězce a někteří výrobci jsou v tomto druhu sportu velmi kreativní.

Jak se díváte na snahy definovat českou potravinu?

Jak už jsem řekl, vítám to, že se stát snaží ji definovat a podporovat. Škoda, že trvalo tak dlouho, než s tím začal. Aktuální snahy mi navíc přijdou jako krok vedle, který rozhodně nezpřehledňuje zákazníkům nabídku. Naopak mohou mít oprávněný pocit, že se je opět někdo snaží obalamutit tím "zabaleno v Česku" a podobně.

U jakého zboží se Češi nejvíce zajímají o český původ?

Rozhodně je to maso, uzeniny a zmíněné mléčné výrobky. Za možná nejdůležitější to ale rozhodně považují u ovoce a zeleniny. Je to přirozené, protože tohle jsou čerstvé potraviny, o které je obecně největší zájem a v případě transportů z jiných zemí musí být speciálně konzervované, utržené nezralé nebo jinak ošetřené, čímž trpí kvalita potraviny.

Není zájem o farmářské potraviny jen krátkodobý boom, který opět odezní?

Nemyslím si. Jakmile poznáte kvalitní potraviny a zvyknete si na ně, tak už od nich není cesty zpět. Pak už můžete hledat jen víc kvalitní, ať už ve smyslu například biocertifikace, anebo obecně zdravější ve smyslu změny jídelníčku. Na Západě je segment lokálních a farmářských potravin dávno zakotvený a neklesá o něj zájem. Myslím, že i u nás už své kořeny zapustil natrvalo. Jsme prostě jen pozadu, ale západní trend kopírujeme.

Stávají se podle vás Češi v nákupu potravin podobnými patrioty jako Němci či Rakušané?

To bych neřekl. Češi se naučili dávat si pozor na potraviny z Polska a vyhýbají se obecně těm, které jsou vyrobeny na východ od nás. Mají ale důvěru v potraviny ze západní Evropy. Jestli je produkt německý nebo český, pro ně tak velký rozdíl není, možná by naopak dali přednost tomu německému.

Lucie Hrdličková, Pavla Francová