Olomoučtí vědci vyvinuli ekologická hnojiva s rostlinnými hormony

Nová hnojiva pro polní i plodovou zeleninu, jejichž součástí jsou deriváty rostlinných hormonů cytokininů, vyvinuli výzkumníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci (CRH) ve spolupráci s břeclavskou společností Fosfa. Nové přípravky zvyšují výnosy a díky použití rostlinných hormonů jsou ekologické, sdělil dnes ČTK vědecký pracovník CRH a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Radoslav Koprna.

Cytokininy hrají důležitou roli při regulaci růstu a vývoje rostlin, v hnojivech se ale zatím příliš nepoužívají. "Náš přípravek je ojedinělý v evropském a možná i světovém měřítku. Vytvořili jsme originální receptury a zhruba čtyři roky je testovali v polních pokusech," uvedl Koprna, podle kterého Úřad průmyslového vlastnictví už šest nových přípravků zapsal jako užitné vzory. Ačkoliv je derivát rostlinných hormonů vyroben synteticky, je obdobou přírodní látky, takže nezatěžuje přírodní prostředí. "Vůbec se to nedá srovnat s klasickými pesticidy," podotkl Koprna.

Zatímco většina listových hnojiv je univerzální, tak olomoučtí vědci připravili specifická hnojiva pro konkrétní plodiny. Hnojiva s rostlinnými hormony podporují odnožování pšenice a ječmene či tvorbu zrna i růst klasu obilnin. Pomáhají také zvýšit výnosy řepky, zlepšit výživu sladovnického jarního ječmene a zvýšit růst biomasy u silážní kukuřice.

Originální derivát cytokininu obohatil i hnojivo pro výživu plodové zeleniny, které už dříve vyvinula firma Fosfa. Vznikl tak nový preparát, jenž se užívá jako zálivka. "Máme potvrzeno, že tento derivát má příznivý dopad na zvýšení výnosu plodové zeleniny v průměru o pět až deset procent. Testovali jsme to při obrovském počtu pokusů na paprikách, rajčatech, okurkách či brokolici," řekl Koprna. Cytokininy u plodové zeleniny zvyšují například počet plodů či jejich objem, oddalují stárnutí rostlin a u obilovin podporují tvorbu odnoží.

Vývoj těchto nových hnojiv trval zhruba sedm let. Odborníci provedli stovky pokusných variant nejen v Olomouci, ale i na dalších pokusných stanicích a univerzitách. "V současné době stojíme na startovací čáře k licencování výrobku a případně prodeji třetí firmě," dodal Koprna.

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, v němž pracuje několik desítek vědců z 12 zemí, bylo v Olomouci otevřeno v roce 2013. Vybudování moderního vědeckého pracoviště stálo 808 milionů korun, přičemž investiční náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Na projektu se podílí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.