Biomléko prodává farmář z Děčínska i ze dvora sousedům

Biomléko prodává farmář Ludvík Efler z Děčínska Polabským mlékárnám i ze dvora sousedům, a to i navzdory výhodnějším nabídkám z Německa. Na farmě v Merbolticích chová 200 kusů skotu. Přeje si hlavně mít spokojený dobytek a spokojenou rodinu, která se o hospodářství postará, řekl ČTK. Počet ekofarem s dojnicemi v Česku v poslední době značně vzrostl, ale podle České technologické platformy pro ekologické zemědělství počet dojnic stále nedosahuje evropského průměru.

Mléko dodává merboltická farma do varnsdorfské provozovny Polabských mlékáren a sousedům v rámci takzvaného prodeje ze dvora. Efler trvá na prodeji svého mléka českým zákazníkům, přestože asi třetinu tuzemského biomléka vykupují německé mlékárny za vyšší ceny než tuzemští kupci, řekla ČTK Kateřina Čapounová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství (ČTPEZ).

Cílem Eflerových je teď zachovat kvalitu a zvýšit soběstačnost. "A samozřejmě bychom si přáli, abychom u zemědělství udrželi děti, které rostou a mohly by být konečně výraznější pomocí," řekl Efler, jenž kromě ženy a čtyř dětí zaměstnává ještě čtyři další lidi.

Německý odbyt ale podle farmáře alespoň přispívá k postupnému zvyšování tuzemských výkupních cen biomléka. V Česku totiž cenový rozdíl mezi klasickými výrobky a biovýrobky činí asi deset procent, zatímco v Německu je to 25 procent. Přitom biomléko má podle Čapounové značně vyšší náklady na výrobu. Krávy z biofarem totiž musí mít nejen zajištěn volný přístup na pastvu, ale také nesmí být krmeny levnějším krmivem z geneticky upravených plodin. "Převážná většina krmiv musí pocházet z vlastní produkce," uvedla Čapounová.

Tuzemské výrobce biomléka podle ní také trápí pokles dotací na horské farmy a ekologické zemědělství. "Dotace do horských oblastí byly v novém období výrazně zkráceny. Farmáři upozorňují na velkou závislost horských farem na dotacích, protože zde není možno pěstovat tržní plodiny jako v nížinách. Možností obživy je převážně chov masného nebo mléčného skotu," řekla.

Právě i díky větším dotacím v minulých letech se podle ČTPEZ počet ekofarem s chovem mléčných krav v Česku v poslední době značně zvýšil. V roce 2008 jich bylo 33, kdežto na konci roku 2014 již 123. Počet bio dojnic se nyní pohybuje podle platformy okolo 7000 kusů, což představuje zhruba dvě procenta celkového stavu dojnic v Česku. Evropský průměr je ale ještě vyšší, přibližně tři procenta.

Za biopotraviny lidé v Česku podle údajů ministerstva zemědělství v roce 2013 utratili bezmála dvě miliardy korun, v meziročním porovnání s rokem 2012 o 9,5 procenta více. Navzdory pokračujícímu oživení trhu podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů zůstává stále nízký a činí 0,71 procenta.