Šéfka ERÚ je pro vznik zákona o regulaci síťových odvětví

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podporuje vznik zákona o regulaci síťových odvětví. Řekla to na dnešním diskusním setkání o budoucnosti české energetiky, které pořádal deník E15. Nový zákon by podle ní mohl platit od roku 2019.

"Měla by být změněna legislativa. To znamená, energetický zákon, ať řeší energetiku a já bych měla představu, že vznikne zákon o regulaci síťových odvětví," řekla dnes Vitásková s tím, že podobný zákon už platí například na Slovensku.

Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc, který se setkání také účastnil, vznik nového zákona nevyloučil, jeho případná příprava podle něj bude ale velmi obtížná.

"Je tam samozřejmě řada složitostí, protože síťová odvětví nejsou jen energetika, jsou tam i telekomunikace, železnice a vodárenství," uvedl dnes Šolc. Podotknul nicméně, že výsledkem diskuse opravdu může být rozhodnutí, které přípravu takového zákona posvětí.

"Jestliže v telekomunikacích existuje regulace víceméně podobná té energetické, tj. je relativně pokročilá, tak u železnic a u vody jsme na začátku," řekl. Regulaci v energetice má na starosti právě ERÚ, v telekomunikacích pak Český telekomunikační úřad. Například u vody ale vláda v únoru schválila, že zůstane zachován roztříštěný stav regulace. Hlavními regulačními orgány jsou stále ministerstva zemědělství, životního prostředí a financí. Návrh, aby regulace včetně problematiky cen vody nově spadala pod ERÚ, tehdy razantně odmítly vodárenské firmy.

ERÚ také patřil k hlavním kritikům přípravy nového energetického zákona, kterou v květnu podepsal prezident Miloš Zeman. Tvrdil, že s ním ministerstvo průmyslu novelu málo konzultuje, a že nedostatečně vyčíslilo její finanční dopady. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) při projednávání v Parlamentu ujišťoval, že novela náklady obyvatel na energie nezvýší.

Podle dřívějších informací chtělo ministerstvo do konce roku energetický zákon opět znovelizovat. Šolc však dnes uvedl, že jeho případná novelizace se uskuteční v lepším případě do konce roku 2016.

ERÚ mimo jiné každoročně stanovuje takzvanou regulovanou složku ceny elektřiny. Ta tvoří více než polovinu konečné ceny. Jsou v ní zahrnuty například poplatek za přenos a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečné ceny tvoří takzvaná silová elektřina. Je neregulovanou složkou a dodavatelé si ji určují sami.

Některé vyhlášky úřadu doprovází kontroverze. Sám ERÚ například na konci března vyzval, aby se Ústavní soud zabýval jeho vyhláškami v oblasti obnovitelných zdrojů z let 2005 až 2011. Podle úřadu byly ve zmiňované době špatně nastaveny výkupní ceny fotovoltaické energie. ERÚ na problematiku upozornil již dříve. Vrchní státní zastupitelství ale v roce 2013 uvedlo, že výkupní ceny solární energie byly stanoveny v souladu se zákonem.