Vývoj ekologického zemědělství v Evropské unii

V Evropě jsou data o způsobu užití zemědělské půdy v EZ dostupná za všechny země.  

V roce 2013 z celkové výměry 11,5 mil. hektarů (ha) tvořila 40 % orná půda, 42 % travní porosty a 11 % trvalé kultury. Od roku 2004 vzrostla plocha travních porostů o 55 % na 4,8 mil. ha, největší plochy se nacházejí ve Španělsku (1 mil. ha) a následně Německu, Spojeném království a ČR. 

Výměra orné půdy vzrostla za stejné období více jak dvojnásobně na 4,6 mil. ha a největší plochy jsou v Itálii a Francii (společně 1 mil. ha), následně Německu. 

Hlavními plodinami na orné půdě jsou vyrovnaně pícniny a obiloviny (po 1,9 mil. ha a 40% podílem). Největší plochy obilovin najdeme v Německu, Itálii a Španělsku. Zelenina byla v 2013 pěstována na ploše 105 tis. ha a hlavními producenty jsou Itálie, Francie a Spojené království. 

Od roku 2004 nejvíce vzrostla plocha luskovin (+220 %), následně pícnin (+200 %), olejnin (+157 %) a obilovin (+107 %).  Nejrychleji za sledované období však vzrostla výměra trvalých kultur (2,6krát od roku 2004 na 1,3 mil. ha). Nejčastěji jde o pěstování oliv a následně vinic, přičemž největší plochy jsou ve Španělsku a Itálii (společně 0,7 mil. ha), dále Francii.

V roce 2013 v EU28 (vč. Chorvatska) ekologicky hospodařilo téměř 260 tis. farem na výměře 10,2 mil. ha a 5,7 % zemědělské půdy. Největší plochy půdy v EZ se nachází ve Španělsku (1,6 mil. ha) a Itálii (1,3 mil. ha), dále Francii a Německu. 

Největší absolutní nárůst ploch v EZ od roku 2007 zaznamenalo jednoznačně Španělsko, Francie a Polsko. Naopak mezi země s největším podílem EZ na zemědělské půdě (nad 10 %) se řadí postupně: Rakousko, Švédsko, Estonsko, ČR a Lotyšsko. Největší nárůst podílu EZ od roku 2007 zaznamenalo Estonsko, Švédsko a Česká republika. ČR si tak v rámci EU udržela 9. místo ve výměře a 4. místo v podílu EZ na zemědělské půdě (viz Graf 6).

Téměř 260 tis. farem hospodařících ekologicky v EU představuje 77 % ekofarem Evropy a 13 % ekofarem světa. Nejvyšší počet ekofarem se nachází v Itálii (46 tis., téměř pětina všech farem EU), následuje Španělsko a Polsko. Česká republika s počtem okolo 4 tis. ekofarem drží 12. pozici a 1,5% podíl na celkovém počtu farem v EU.

Česká republika však patří mezi země s největší průměrnou velikostí ekofarem. S výměrou 121 ha (2013) je na 3. místě po Slovensku (457 ha) a Spojeném království (145 ha). Trend v ČR je odlišný a průměrná velikost u našich ekofarem trvale klesá (největší výměra 333 ha byla dosažena v roce 2001), zatímco na Slovensku, v UK a dalších zemích se ekofarmy zvětšují. Největší nárůst velikosti ekofarem byl mezi 2007-2013 zaznamenán právě na Slovensku a v Estonsku (o více jak 30 ha). Největší absolutní nárůst počtu farem nově zapojených do EZ v daném období nastal v Polsku, Francii a Rumunsku.

• Pro Českou technologickou platformu zpracovala
• Ing. Andrea Hrabalová