Stát do dubna církvím vydal šestinu zemědělských nemovitostí

Státní instituce ke konci letošního prvního čtvrtletí registrovaly v souvislosti s církevními restitucemi 7333 výzev k vydání 125.179 zemědělských nemovitostí. Stihly projednat 6418 těchto výzev, které se týkaly 104.685 zemědělských nemovitostí. Vlastnickým zápisem zatím proces skončil u 20.372 zemědělských nemovitostí, které reprezentovaly 1975 výzev k vydání. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy vládního výboru k majetkovému vyrovnání s církvemi, kterou má ČTK k dispozici.

Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, jsou jich tisíce a týkají se více než 100.000 pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl.

Pokud jde o jiné věci, než jsou zemědělské nemovitosti, podaly církve 2041 výzev, v nichž žádají vydání 11.734 nemovitostí a 8891 movitostí. Zatím Státní pozemkový úřad, státní podnik Lesy ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a jednotlivá ministerstva dokázaly projednat 1630 výzev, zápisem vlastnického práva dosud skončilo 394 z nich, což obnášelo 1406 nemovitostí.

Vládní výbor ve zprávě upozorňuje, že uvedená souhrnná čísla je třeba považovat jen za orientační. Jejich zkreslení plyne především z toho, že v některých fázích procesu vydávání majetku nejsou rozlišovány zemědělské a nezemědělské nemovitosti. Současně výbor uvedl, že se zvlášť neevidují movité věci, které stát vydává jako součást nemovitostí nebo které s nemovitostí funkčně souvisejí. Ve výše uvedených číslech nejsou zahrnuty údaje z krajů, i ty však zpráva výboru na základě informací od Asociace krajů sumarizuje. Kraje řeší mnohem méně výzev k vydání majetku než stát.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím, zákon tedy znamená také odluku církve od státu.

K nejvýznamnějším položkám, které už stát v rámci restitucí vydal, patří třeba Santiniho kostel v Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou či několik středověkých a barokních uměleckých děl ze sbírek Národní galerie. Národní památkový úřad odmítl vydat Německému řádu třeba hrad Bouzov. Řád se chce proti rozhodnutí bránit soudní cestou.

Poté, co stát odmítne žádosti o vydání majetku vyhovět, protože má o oprávnění pochybnosti, řeší se sporné případy ve správním řízení. Správní řízení nastává i tehdy, pokud úřady nestihly v zákonné době rozhodnutí vydat. Některé případy se ale poté dostanou k soudům, zejména ty, které jsou komplikované kvůli historickým okolnostem a nedostatku důkazních materiálů.