Ovocnářství je v krizi, za poslední rok ubylo 11 procent sadů

Čeští ovocnáři za poslední rok snížili plochu sadů o 11 procent na 15.469 hektarů, což představuje největší propad za posledních 20 let. Důvodem kácení sadů je špatná ekonomická situace českého ovocnářství v posledních letech. Naposledy situaci ovocnářů významně zhoršilo loňské zavedení ruského embarga na dovoz ovoce z EU, po němž se propadly ceny ovoce. ČTK to dnes řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Zastavit propad českého ovocnářství by podle něj mohly programy podpory z fondů EU.

"Zlikvidovány byly zejména staré a přestárlé výsadby, nové výsadby je ale nenahradily. Řada zemědělských podniků do ovocnářství v posledních letech již neinvestovala a nyní s pěstováním ovoce skončila úplně. Další podniky kvůli nedostatku peněz na investice ovocnářství omezují," uvedl Ludvík. U hlavního ovocného druhu jablek klesly výsadby meziročně o 12 procent na 7975 hektarů. Největší propad, o 28 procent na 407 hektarů, vykázaly broskvoně.

Například Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku, které patří k největším pěstitelům ovoce v Česku, letos přistoupilo k likvidaci asi 25 hektarů sadů starých jabloní a nerentabilních višní. "Na podzim chystáme výsadbu asi 15 hektarů jabloňových sadů přibližně za deset milionů korun," řekl nedávno ČTK vedoucí dolanských ovocnářů Jiří Fišer.

Plochy sadů v Česku se dosud stále držely u hranice 18.000 hektarů. "V posledních pěti letech se každý rok vysázelo 300 až 400 hektarů nových sadů a 400 až 500 hektarů se zlikvidovalo. Nedá se tak čekat, že nynější mimořádně vysoký úbytek téměř 1900 hektarů sadů bude nahrazen. Podniky nejsou ochotné v nynější situaci sady obnovovat," řekl Ludvík.

Pěstování ovoce je podle něj dlouhodobě nerentabilní. Kromě poslední rány v podobě pádu ceny po ruském embargu se na špatné situaci ovocnářů podepsaly počasím způsobené hluboce podprůměrné sklizně z let 2010 až 2012. Zatímco ještě v roce 2006 činila celková sklizeň ovoce v ČR přes 190.000 tun, v roce 2011 byla 101.000 tun. V posledních dvou letech se sklizně pohybují kolem 150.000 tun.

Ovocnářství je investičně poměrně náročné, výsadba jednoho hektaru sadu přijde na 500.000 korun až jeden milion korun podle toho, zda je sad vybaven například i závlahou či protikroupovými sítěmi. Další investice podle Ludvíka musejí jít do polní techniky a posklizňových linek, bez kterých se už moderní ovocnářství neobejde. "Návratnost investic je však nejistá a podnikání je kvůli počasí vysoce rizikové," uvedl předseda ovocnářů.

Stav českého ovocnářství by podle něj mohl zlepšit Program rozvoje venkova v programovacím období EU pro roky 2014 až 2020. "Aby se podařilo udržet rozměr českého ovocnářství, měla by být podle nás podpora investic v ovocnářství jednou z priorit programu," uvedl Ludvík. První výzvy k podání žádostí o podpory investic by měly být vyhlášeny letos na podzim. Program obnovy venkova disponuje více než 84 miliardami korun.

Plocha sadů a věková struktura hlavních ovocných druhů v ovocných výsadbách v ČR v hektarech k červnu 2015 v porovnání s červnem 2014:

Pozn.:Případné rozdíly součtů jednotlivých položek jsou způsobeny zaokrouhlením na celá čísla.

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ovocnářská unie ČR

Zdeněk Rychtera